Historie katedry

Všechny významné evropské univerzity mají katedry nebo ústavy muzikologie, což souvisí nejen se středověkou tradicí jednoho ze "septem artes liberales", ale i s významem hudby v životě moderního člověka. Připočteme-li k tomu zavazující počiny české hudby posledních dvou staletí i hudební kultury ve středoevropském prostoru vůbec, shledáme, že zakladatelé Palackého univerzity přirozeně nemohli ve svých úvahách hudbu pominout.

Počínaje 20. zářím 1946 začal muzikolog Robert Smetana (1904-1988), jenž se významně podílel na obnovení olomoucké univerzity, budovat také pracoviště, které by odpovídalo jeho vědeckému zaměření, Ústav pro hudební vědu a výchovu. Po Praze a Brně se Olomouc měla stát třetím centrem hudebně vědeckého bádání, jak to odpovídalo kulturním tradicím města, jeho univerzity založené 1573 i poválečnému vzniku a rozvoji olomouckých hudebních institucí. Ústav, později katedra, pod Smetanovým vedením rychle vzkvétal, až pevně zakotvil v povědomí české a slovenské hudební veřejnosti jako svébytné pracoviště, na němž studovali nejen budoucí muzikologové, ale také nastávající středoškolští profesoři hudební výchovy.

 V roce 1972 převzal řízení katedry Smetanův žák Vladimír Hudec, který ji vedl osm let. V důsledku reformy školské soustavy a rozhodnutím Ministerstva školství byla potom katedra k 1. červnu 1980 převedena na Pedagogickou fakultu a sloučena se zdejší Katedrou hudební výchovy. To prakticky znamenalo její zrušení a postupné rozplynutí bývalých pracovníků.

Kromě Roberta Smetany a Vladimíra Hudce pracoviště v jeho prvním období pedagogicky a odborně formovali zejména Vladimír Gregor, František Kratochvíl, Libor Melkus, Gustav Pivoňka, Josef Schreiber, Luděk Zenkl a skladatel Pavel Čotek. Z absolventů a doktorandů se do dějin české hudební vědy, pedagogiky a hudebního umění zapsali například Leo Jehne, Michal Chrobák, Jan Kapusta, Pavel Klapil, Jiří Pavlica, Stanislav Pecháček a jako výborně připravení středoškolští profesoři i mnozí další.

Z absolventů a doktorandů se do dějin české hudební vědy, pedagogiky a hudebního umění zapsali například Leo Jehne, Michal Chrobák, Jan Kapusta, Pavel Klapil, Jiří Pavlica, Stanislav Pecháček a jako výborně připravení středoškolští profesoři i mnozí další.

Z řady aktivit pracoviště, které vždy sledovalo odbornost a tím se moudře vyhýbalo politickým excesům, je třeba jmenovat alespoň podíl na konferencích Václavkova Olomouc, hlásících se k odkazu Smetanova spolupracovníka Bedřicha Václavka, konference o hudební výchově a hudební sociologii v šedesátých letech, podíl na organizaci a dramaturgii festivalů dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc v sedmdesátých letech, práci ve skladatelském svazu a hudebně kritickou a publicistickou činnost.

Když byla v roce 1990 jako výraz změn po listopadu 1989 ustavována na Filozofické fakultě pod patronací teatrologa Jiřího Stýskala také Katedra věd o umění, utvořila skupina bývalých Smetanových spolupracovníků a žáků, rozptýleně působících v Praze, Brně a Olomouci, její muzikologické oddělení. Vyhověla tak zároveň hlasům, které zazněly rok předtím - dne 10. června 1989 na setkání všech absolventů oboru - požadujícím, aby bylo obnoveno bývalé pracoviště. Samostatná Katedra muzikologie byla pod vedením Jana Vičara ustanovena na základě usnesení vědecké rady a akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého k 1. září 1992.

Za podpory děkana Filozofické fakulty Ludvíka Václavka katedra zabezpečila prakticky okamžitě vysokou úroveň studia srovnatelnou se stavem na zavedených pracovištích na Karlově a Masarykově univerzitě, a to kombinací výuky olomouckých pedagogů a dojíždějících či hostujících externích odborníků, jejichž periodická obměna zabezpečila kontakt studentů s posledními poznatky hudebně vědeckého bádání. Z mnoha osobností povolaných k interní či systematické externí výuce jmenujeme alespoň Mikuláše Beka, Miroslava K. Černého, Jiřího Fukače, Jaroslava Jiránka, Václava Kučeru, Ivana Poledňáka, Stanislava Tesaře, Vladimíra Tichého, Jiřího Sehnala a Miloše Štědroně i "staronové" pedagogy - klavíristu Stanislava Běhala, Alenu Burešovou, Pavla Čotka, Vladimíra Hudce a Jana Vičara. Důležitá byla hostování četných zahraničních odborníků - od kalifornského týmu Michaela Beckermana (přednášky o Dvořákovi, Janáčkovi a cikánské hudbě) až po britského pracovníka BBC Grahama Melville Masona (hudební management). K získání zkušeností přispěly i výjezdy pedagogů a studentů do zahraničí v rámci projektu Music Media Training Programme For the Czech Republic (Tempus; 1995-1998). Mezinárodní ambice pracoviště se promítly rovněž do šesti obsáhlých anglicko-německých sborníků Musicologica Olomucensia (poprvé v roce 1993) přinášejících zatím 74 studií od pedagogů, doktorandů a dalších spolupracovníků. V roce 1997 katedra uspořádala důležitou mezinárodní konferenci, jíž zahájili její nejmladší členové a doktorandi svůj výzkum v rámci čtyřletého celoevropského projektu Musical Life in Europe, 1600-1900 financovaném European Science Foundation. Nepočetný tým pracoviště nesl hlavní tíhu organizace dosud pěti semestrálních pobytů studentů ze Saint Cloud State University (Minnesota) v programech Art and Music in the Czech Republic (poprvé v roce 1997).

Unikátním vědecko-pedagogickým projektem devadesátých let byly cykly přednášek hostujících odborníků a každoroční konference Kritické edice hudebních památek (konané od roku 1993 pravidelně v listopadu), z nichž byly vydány sborníky. Pod vedením J. Sehnala a S. Tesaře tím započala profilace katedry směrem k hudebnímu editorství, oboru, který se do té doby v České republice nevyučoval. Z výsledků zmiňme alespoň edici Requiem Claudiae Imperatricis od Ph. J. Rittlera (1998), kterou pod vedením pedagogů a za využití nově zaváděného notačního programu Finale připravili samotní studenti, a studentská zpracování důležitých hudebních pramenů v podobě CD-ROM.

Tradičně osvědčeným tématem katedry byla hudební regionalistika. Hudební kultura Moravy byla pojednána řadou nových studentských bakalářských, magisterských a disertačních prací a spisem Jiřího Sehnala Varhany na Moravě.

Kolem jednotlivých výrazných osobností byla utvářena i další specifika olomouckého pracoviště: Zásluhou Ivana Poledňáka, který převzal na období 1998 - 2000, a pak znovu od roku 2003 rovněž funkci vedoucího katedry, to byly teorie a dějiny jazzové a populární hudby, zásluhou Vladimíra Tichého a Václava Kučery teorie skladby a kompoziční praktikum pro muzikology. Pod vedením externí doktorandky Zuzany Jurkové, Vlastislava Matouška a dalších byla zavedena výuka etnomuzikologie; praktické dovednosti studentů byly rozvíjeny výukou individuální hry na klavír a činností collegia musicum.

Z dvacítky knižních titulů posledního období je třeba zmínit alespoň Hudcův tematický katalog děl Zdeňka Fibicha, Sehnalovy knihy o Pavlu Josefu Vejvanovském, o dějinách hudby na Moravě, o kroměřížské sbírce hudebnin Karla Liechtensteina-Castelcorno a o moravském varhanářství, Poledňákovy učebnice o hudbě jazzového okruhu a o systematice hudební vědy (s J. Fukačem), Jiránkovo pojednání o hudební sémantice a sémiotice, spisy M. K. Černého o hudbě antických kultur, o metodologii hudební vědy a o dějinách symfonie, Burešové knihy o Pavlu Bořkovcovi a o dětském sborovém zpěvu, Vičarovy práce o hudební kritice a hudební estetice. Byly publikovány rovněž první disertace - Zuzany Jurkové o hudbě mimoevropských kultur, Lenky Dohnalové o elektroakustické hudbě v České republice a Evy Vičarové o vojenských kapelách v Rakousku a v Olomouci v 19. století. Mnoho cenného materiálu je uloženo ve studentských bakalářských, magisterských a doktorských pracích: Současných zhruba šedesát studentů muzikologie svými písemnými projevy i získávanými vědomostmi představuje nový potenciál, který se v české muzikologii nesporně záhy prosadí.

Velkorysá rekonstrukce bývalého jezuitského konviktu financovaná Ministerstvem školství ze státního rozpočtu je stejně důležitým počinem, jako byla kdysi jeho výstavba. Jedinečná idea rektora Josefa Jařaba, kterou potvrdili i jeho pokračovatelé Lubomír Dvořák a Jana Mačáková, vytvořila výborné předpoklady pro to, aby se jeden z objektů původní olomoucké univerzity, kdysi sloužící k ubytování a stravování studentů, stal nejen důstojným stánkem pětice uměnovědných a uměnovýchovných kateder Univerzity Palackého, ale během několika let skutečným Palácem umění - ohniskem studentského a veřejného kulturního života oživujícího historické jádro Olomouce. Realizace projektu architektů Petra Fabiána a Jana Polácha je totiž nejen rekonstrukcí historického objektu, ale i jeho adaptací pro zcela nové účely. Tomu napomáhají i veřejné aktivity Katedry muzikologie. Vedle tradičních konferencí jsou jimi cykly pravidelných koncertů Soudobá hudba v kapli a Klasická hudba v kapli, připravované mezinárodní festivaly - soudobé hudby Hudba po roce 2000 a staré hudby Hudba před rokem 1600 - a po instalaci koncertních varhan i koncerty a festival varhanní hudby.

Katedra má nejen vysokou vědeckou a pedagogickou úroveň, ale navíc znovu disponuje i talentovanými mladými pracovníky, většinou vlastními absolventy, kteří jsou příslibem její další zdárné existence. Ta bude podmíněna jak neustálou aktualizací výzkumných témat, kvalitním materiálně-technickým a knižním vybavením a úzkými kontakty se zahraničím, tak i získáváním a periodickou obměnou těch nejlepších a perspektivních akademiků, kteří jsou ochotni - v současných podmínkách vysokého školství - podávat za malou odměnu mimořádné výkony.

Robert Smetana získal pro své pracoviště postupně celé první poschodí budovy na Křížkovského 8, což po desetiletí znamenalo být v centru dění a naproti úřadu Jejich Magnificencí - rektorů. V době svého vrcholného rozvoje katedra spravovala 16 pracoven a učeben včetně filmového sálu, kde bylo založeno v roce 1949 Divadlo hudby. Samotná Smetanova původní pracovna v rohu proslulého ochozu se slunečními hodinami zůstala přes všechny organizační změny nedotčena až do roku 2002. Je proto symbolické, že Katedra muzikologie znovu pečuje o 16 pracoven a učeben včetně bývalé kaple, která slouží jako komorní a varhanní koncertní sál.

Jan Vičar a Ivan Poledňák (střídající se ve funkci vedoucího katedry)

 

Nahoru

Music OlomoucmusicologicaolomucensiapopkonferenceFB KMUpruvodce pro 1. rocnikyStuduj muzikologiiStuduj uměnověduStudijní oboryStuduj na UPŽurnál online
Aktualizováno: 18. 2. 14, vytvořeno: 14. 2. 12,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: