Požadavky k balakářské státní zkoušce oboru Uměnovědná studia

Okruhy a otázky pro SZZk bakalářského studia

obor Uměnovědná studia, ak. rok 2014/2015

 

A.  Dějiny umění

 

Výtvarné umění 

 

1. Románské umění v Čechách a na Moravě

a) Románská architektura v Praze (rotunda sv. Víta na Hradě, architektura Vyšehradu za Vratislava II., bazilika sv. Václava, Víta a Vojtěcha na Hradě, měšťanské domy v Praze)

b) Románská architektura na Moravě (rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, olomoucká architektura za episkopátu Jindřicha Zdíka, cisterciácký klášter Velehrad, bazilika sv. Prokopa v Třebíči)

c) Vývoj románské malby (Gumpoldova legenda o sv. Václavu, Vyšehradský kodex a příbuzná díla, Olomoucký kolektář, nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, Sedlecký antifonář)

d) Románská skulptura (sloupy z baziliky sv. Václava, Víta a Vojtěcha v Praze; výzdoba Juditina mostu v Praze, architektonická skulptura v Olomouci za episkopátu Jindřicha Zdíka, výzdoba kostela sv. Jakuba v Jakubu, reliéf Korunování Panny Marie z kostela sv. Jiří v Praze)

 

2.  Umění doby Jana Lucemburského a Karla IV. v Čechách a na Moravě

a) Umění doby Jana Lucemburského (poklasická architektura, Mistr Michelské madony, iluminované rukopisy abatyše Kunhuty a Elišky Rejčky)

b) Architektura a sochařská výzdoba katedrály sv. Víta v Praze (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř, Jindřich Parléř, Herman)

c) Desková malba (Mistr Vyšebrodského oltáře)

d) Hrad Karlštejn (architektura a malířská výzdoba)

 

3. Umění doby Václava IV. v Čechách a na Moravě

a) Mistr Třeboňského oltáře

b) Krásný sloh v sochařství a v malířství (Krumlovská madona, Šternberská madona, epitaf Jana z Jeřeně

c) Iluminované rukopisy pro Václava IV

 

4.  Umění italské renesance

a) Počátky italské renesanční malby (tvorba Giotta di Bondone a Masaccia)

b) Architektura rané, vrcholné a pozdní renesance (Filippo Brunelleschi, Donato Bramante, Andrea Palladio)

c) Florentská sochařská škola (Donatello, Lucca della Robbia, Lorenzo Ghiberti, Andrea del Verrochio)

d) Přínos uměleckého díla Michelangela Buonarottiho v architektuře, sochařství a malířství

 

5. Středomoří a Záalpí – vzájemné podněty v malířství

a) Nizozemští realisté a jejich vliv na Itálii (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden)

b) Manýrismus v Nizozemí a kontakty s Itálií (Pieter Bruegel st.)

c) Šíření realismu v italském malířství (Lombarďané, Carracci)

d) Rozvoj krajinomalby v Nizozemí a Itálii (Gentský oltář, Bosch, Bruegel, Carracci)

e) Tizian a dělený rukopis v italském malířství

 

6. Malířství v evropských městech – Milán, Florencie, Řím a Praha

a) Florentské malířství v době velkovévodů od Cosima I. až po Cosima II. (Allori, Cigoli, Furini)

b) Giuseppe Arcimboldo v Miláně a v Praze

c) Caravaggio v Miláně a Římě

 

7. Malířství barokního klasicismu v Bologni, Římě, Benátkách a Praze

a) Reforma Carraciů v Bologni a její šíření v Římě

b) Carracciové, G. Reni a vliv na české umění

c) Karel Škréta v Itálii

 

8. Moderna, kubismus a funkcionalismus

a) Kotěrovo muzeum v Hradci Králové

b) Gočárův dům U černé Matky Boží

c) Vila Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe

 

9. Expresionismus a kubismus v malířství a sochařství v českých zemích

a) Osma

b) Skupina výtvarných umělců

c) Bohumil Kubišta

d) Otto Gutfreund

e) Tvrdošíjní

 

10. Brutalismus, skulpturalismus, technicismus

a) poválečná tvorba Le Corbusiera (Obytná jednotka v Marseille, mariánská kaple v Ronchamp

b) věž na Ještědu od Karla Hubáčka

 

Dějiny hudby

 

1. Periodizace dějin hudby

Smysl a podstata periodizace dějin hudby.

a)     Základní typy periodizací dějin hudby a možná metodologická východiska

b)     Periodizace Vl. Helferta.

 

2. Křesťanský bohoslužebný zpěv jako základ evropské hudební kultury

Základní charakteristika, repertoár a formy gregoriánského chorálu, jeho vliv na vývoj evropského hudebního myšlení.

 

a)     Psalmodie, její historické kořeny, forma a podoba žalmu.

b)     Forma responsoria a antifony, vymezení základních typů a jejich historický vývoj.

c)     Sekundární vrstvy gregoriánského chorálu – historické a teritoriální kořeny, formy, fungování.

d)     Formy tropu, princip tropace a její historický vývoj.

e)     Forma sekvence a její historický vývoj.

 

3. Rozvoj vícehlasu

Charakteristika hudební řeči, vývoj hudebních forem, kompozičních technik, nejvýznamnější představitelé a jejich tvorba.

 

a)     Epocha Notre Dame.

b)     Období Ars Antiqua.

c)     Období Ars Nova

d)     První tři generace Nizozemské polyfonie.

e)     Vokální tvorba vrcholné renesance v Itálii, dílo O. Lassa a G. P. Palestriny.

 

4. Hudba období baroka

Specifika vývoje v jednotlivých teritoriálních celcích.Vznik a rozvoj opery, emancipace instrumentální hudby, vliv katolické a protestantské liturgie na formování hudební kultury. Přínos a charakter díla vrcholných skladatelských osobností.

 

a)     Odkaz Florentské cameraty a Cl. Monteverdiho.

b)     Hudební dění v 17. a první pol. 18. stol. ve Francii (balet, opera, instrumentální hudby, J. B. Lully, J. Ph. Rameau).

c)     Barokní instrumentální hudba v Itálii.

d)     Italská opera v 17. a první pol. 18. st.

e)     Slohová a vývojová podstata odkazu G. F. Händela a J. S. Bacha

 

5. Proměna hudebního paradigmatu v polovině 18. století, hudební klasicismus

Nástup hudebního klasicismu, jeho estetický ideál, inovace v oblasti vývoje hudebních forem, instrumentace, hudební kultury apod., vrcholný a pozdní hudební klasicismus.

 

a)     Hudební vývoj v Mannheimu okolo poloviny 18. st.

b)     Podstata Gluckovy operní reformy.

c)     Slohová a vývojová podstata odkazu J. Haydna.

d)     Slohová a vývojová podstata odkazu W. A. Mozarta.

e)     Slohová a vývojová podstata odkazu L. W. Beethovena.

 

6. Hudební kultura v období nastupujícího romantismu

Estetická a vkusová východiska, společenské kontexty, vývoj hudebních žánrů, skladatelské osobnosti.

a)     Podstata písňové tvorby F. Schuberta a její dopad na vývoj tohoto druhu.

b)     Činnost hudebních virtuózů a významných interpretů 19. stol.

c)     Proměna institucionálního a společenského zázemí fungování hudby v první pol. 19. stol.

d)     Slohová a vývojová podstatu odkazu R. Schumanna a F. Mendelssohna-Bartholdyho

e)     Opera v 1. pol. 19. stol.

 

7. Umělecká podstata tzv. hudebního novoromantismu.

Koncept programní hudby, klasicko-romantická syntéza a koncept hudebního dramatu versus tradice italské opery.

a)     Kompoziční inovace H. Berlioze na příkladu jeho Fantastické symfonie.

b)     Slohová a vývojová podstata odkazu F. Liszta.

c)     Klasicko-romantická syntéza v díle J. Brahmse.

d)     Hudební drama R. Wagnera a jeho koncepce gesamtkunstwerku.

e)     Vývoj italské opery ve 2. pol. 19. století a operní tvorba G. Verdiho.

 

8. Fenomén národních škol v 19. století

Historické a společenské okolnosti vzniku národních škol, charakteristika jednotlivých národních škol, skladatelské osobnosti a jejich dílo.

a)     Vývoj ruské národní školy.

b)     Vývoj české národní školy.

c)     Vznik a vývoj národních škol ve Skandinávii, Polsku a Maďarsku.

 

9. Hudební moderna a hudba 1. pol. 20. století

Doznívání hudebního romantismu, hudební moderna.Uvolňování tonality, proměna estetického ideálu a hudební řeči. Hudební styly a umělecká seskupení v 1. polovině 20. století.

a)     Powagnerovská skladatelská generace. Osobnosti a dílo R. Strausse a G. Mahlera. Hudební impresionismus v díle C. Debussyho.

b)     Česká hudební moderna (V. Novák, J. Suk, O. Ostrčil a L. Janáček)

c)     Hudební expresionismus a II. vídeňská škola.

d)     Hudební neofolklorismus v díle B. Bartóka, I. Stravinského a L. Janáčka.

e)     Hudební neoklasicismus v díle I. Stravinského a dalších skladatelů (zvláště D. Šostakoviče, S. Prokofjeva, B. Bartóka, B. Martinů). Pařížská Šestka.

 

10. Vývoj hudby po druhé světové válce

Společenské, estetické a hudební principy Nové hudby. Hledání nových zvukových a technických možností hudby. Nové pojetí uměleckého díla – „otevřené“ hudební dílo.

a)     Hudební serialismus na příkladu díla K. Stockhausena a P. Bouleze, darmstadtské prázdninové kurzy.

b)     Aleatorika v hudbě – americká avantgarda (hl. J. Cage) a evropské pojetí aleatoriky (např. v díle W. Lutoslawského, K. Stockhausena aj.).

c)     Témbrová hudba. Akcentace barvy v dílech Ligetiho a polských skladatelů (hl. K. Pendereckého), experimenty s elektronikou.

d)     Americký hudební minimalismus, repetivní technika a meditace v hudbě.

e)     Estetické a hudební principy „postmoderního obratu“ v hudbě od cca pol. 60. let 20. stol.

 

Dějiny dramatických umění

 

  1. Antické divadlo a drama

a)     Řecké antické drama a divadla.

b)     Římské drama a divadlo.

 

  1. Commedia dell´arte

a)     Zdroje a postupy commedie dell´arte. Základní typy postav a jejich vývoj.

b)     Pokračovatelé a reformátoři commedie dell´arte.

 

  1. Evropské divadlo a drama v období klasicismu a osvícenství

a)     Evropské divadlo a drama v období klasicismu.

b)      Drama a reformy evropského divadla v osvícenství.

 

  1. Hlavní etapy vývoje českého divadla ve 20. století

a)     Periodizace jednotlivých etap, hlavní vývojové směry.

b)     Impresionismus a expresionismus v českém divadle.

c)     Meziválečná česká divadelní avantgarda.

d)     Hnutí malých jevištních forem v 60. a studiové (autorské) divadlo v 70. a 80. letech 20. století.

e)     Osobnosti kamenných divadel (A. Radok, O. Krejča, J. Grossmann ad.). Malé činoherní scény (Činoherní klub Praha, Divadlo Na zábradlí, Divadlo za branou ad.).

 

  1. Tendence české dramatické tvorby 20. století

a)     Drama v období první republiky 1918 – 1938.

b)     Drama v 50. a 60. letech letech.

c)     Vývoj dramatické tvorby od nástupu tzv. konsolidace do roku 1989.

 

  1. Kinematografie klasického Hollywoodu

a)     Utváření hollywoodského studiového systému, ekonomický způsob fungování. Filmová tvorba v Hollywoodu 10. a 20. let.

b)     Tzv. „klasický hollywoodský styl“ (formální rysy, vyprávěcí postupy, stylistické normy). 

 

  1. Francouzská filmová avantgarda 20. let

a)     Formování institucí uměleckého filmu. Francouzský impresionismus  1918-1929.

b)     Dada filmy, surrealismus, cinéma pur.

 

  1. Nové vlny v evropské kinematografii

a)     Přehled, časové zařazení a obecná charakterizace evropských nových vln.

b)     Francouzská nová vlna.

 

  1. Ruská montážní škola 20. let

a)     Situace v sovětském filmovém průmyslu, počátky montážní školy, inspirační vlivy, hlavní představitelé.

b)     Forma a styl sovětské montážní školy, klíčová díla a objasnění významu ruské montážní školy pro vývoj filmové formy.

 

  1. Nový Hollywood 60. – 70. let

a)     Změna vůči klasickému hollywoodského studiového systému, ekonomický způsob fungování, technologie, styly, žánry.

b)     Významní režiséři nového Hollywoodu, tvorba, její společenské a kulturní pozadí, stylistické a narativní inovace.

 

 

B. Estetika, obecná teorie umění, metodologické problémy a sociologie umění

 

 

  1. Estetika od starověku po renesanci

 

a)     Koncepty harmonie, katarze, mimesis, jednota v rozmanitosti.

b)     Platón, Aristoteles, helénistická estetika.

c)     Plotinos, Pseudodionýsios, Augustinus, Akvinský.

d)     Proměna umění a estetické recepce v renesanci, renesanční teorie umění a krásy.

 

  1. Estetika 17. až 19. století

a)     Francouzský klasicismus.

b)     Anglická vkusová škola.      

c)     Baumgarten, Kant, Schiller, Hegel.

d)     Schopenhauer, Nietzsche.

e)     Formalismus devatenáctého století.

 

  1. Estetika 20. století

a)     Strukturalismus a fenomenologie.

b)     Psychologická estetika.

c)     Marxismus, analytická estetika.

d)     Vybrané tvůrčí poetiky umělců dvacátého století (Kandinský, Schönberg, Le Corbusier.

 

  1. Estetika jako disciplína

a)     Předmět estetiky a obecné teorie umění, vztah k dalším oborům, propedeutiky.

b)     Metody a význam estetiky, estetická výchova.

c)     Estetický objekt, artefakt, umělecké dílo, otevřené umělecké dílo.

d)     Estetická funkce a její vztah k dalším funkcím umění, estetická a umělecká hodnota, přechody z umění do mimoumění (Volek, Mukařovský).

e)     Estetická recepce.

 

  1. Sémiotika a postmoderna

a)     Pojem znaku, druhy znaků.

b)     Znaky v umění, neprůhlednost uměleckého znaku.

c)     Představitelé sémiotiky, vybrané sémiotické přístupy.

d)     Proměny umělecké tvorby a recepce v postmoderní době.

e)     Postmoderní estetické teorie, poststrukturalismus.

 

 

  1. Typologie pojmu kultura

a)     Hodnotové a hodnotově neutrální chápání fenoménu kultury.

b)     Sociologické teorie kultury.

c)     Masová, lidová a populární kultura.

d)     Reflexe populární hudební kultury v díle T. W. Adorna (základní pojmy, argumenty a jejich kritické zhodnocení).

 

  1. Specifické rysy divadla ve srovnání s jinými druhy umění

a)     Divadlo jako časoprostorový jev. Divadlo jako syntetické umění.

b)     Divadlo jako jev interaktivní. Divadelní prostor. Divadlo jako jev psychologický a sociologický.

 

  1. Divadelní věda

a)     Počátky evropské a české divadelní vědy, představitelé.

b)     Dějiny divadla, teorie divadla a divadelní kritika jako tři součásti divadelní vědy.

c)     Specifické rysy výzkumu divadla ve srovnání s jinými druhy umění.

 

  1. Filmový čas a prostor

a)     Vyprávění jako formální systém. Bordwellovo pojetí filmového vyprávění.

b)     Funkce diváka v narativním procesu.

 

  1. Filmový záběr a střih

a)     Funkce střihu ve struktuře filmového díla.

b)     Vývoj filmového střihu.

c)     Základní druhy.

 

 

Studijní literatura

 

Katedra divadelních, filmových a mediálních studií

 

Studijní literatura z oblasti divadla

BERNARD, Jan. Co je divadlo. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.

BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Praha: Lidové noviny, 1999.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Drama, divadlo, divák. Brno: JAMU, 2008.

JUST, Vladimír. Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945–1989 nejen v datech a souvislostech. Praha: Academia, 2010.

OSOLSOBĚ, Ivo. Zichova filozofie dramatického tvaru. In Zich, Otakar. Estetika dramatického umění. 2. vyd. Praha: Panorama 1986, s. 373–399.

PAVLOVSKÝ, Petr. Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha: Libri a Národní divadlo, 2004.

STEHLÍKOVÁ, Eva. Antické divadlo. Praha: Karolinum, 2005.

VODIČKA, Libor. Úvod do divadelních studií. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. (Skripta, pouze elektronicky.)

 

Studijní literatura z oblasti filmu

Abel, Richard: French Film Theory and Criticism. Volume I.: 1907-1929. Princeton University Press 1988.

Andrews, Dudley: The Major Film Theories. New York Oxford UP 1984.

Aristarco, Guido: Dějiny filmových teorií. Praha 1968.

Bazin, André: Co je to film? Praha, Čs. filmový ústav 1979.

Bordwell, David: Narration in the Fiction Film. University of Wisconsin Press, 1987.

Bordwell, David; Thompsonová, Kristin: Dějiny filmu. Praha: AMU 2007

Bordwell, David; Staiger, Janet; Thompson, Kristin: The Classical Hollywood Cinema. Columbia University Press 1985.

Bordwell, David; Staiger, Janet; Thompson, Umění filmu. Úvod do studia formy a stylu. Praha AMU 2010.

Cook David A.: A History of Narrative Film. New York: W. W. Norton & Co. 1996

Erlich, Victor: Russian Formalism. History – Doctrine. Mouton 1955.

Film jako znakový systém. Filmologický sborník VII. Praha 1971.

Gregor, Ulrich; Patalas, Enno: Dejiny filmu. Bratislava : Tatran 1968.

Kracauer, Siegfried: Teorie filmu: Studijní materiály dramaturgie. Praha SPN 1968. 

Kučera, Jan.: Střihová skladba ve filmu a v televizi. Praha. AMU 2003.

Mihálik, Peter (ed.): Sovietska filmová teória dvadsiatych rokov. Bratislava, Slovenský filmový ústav 1986.

Monaco, James, Nová vlna. Praha, AMU 2001.

Mukařovský, Jan: Studie I. Brno, Host 2000.

Nicholls, Bill (ed.): Movies and Methods, Vol. I. University of California Press 1976.

Nicholls, Bill (ed.): Movies and Methods, Vol. II. University of California Press 1985.  

Plazewski, Jerzy.: Filmová řeč. Praha 1967.

Sborník filmové teorie 1. Angloamerické studie. Praha 1991.

Stam, Robert: Film Theory. An Introduction. Wiley-Blackwell 2000

Szczepanik, Petr (ed.): Nová filmová historie. Praha 2004.

Šklovskij, Viktor: Teorie prózy. Akropolis 2003.

Tartuská škola. Sborník filmové teorie 2. Praha 1995

Thompsonová, Kristin: Neformalistická filmová analýza: jeden přístup, mnoho metod. Iluminace 1998, č. 1.

Thompson, Kristin.: Breaking the Glass Amor. Neoformalist Film Analysis. Princeton University Press 1988.

Toeplitz, Jerzy: Dějiny filmu 1 (1895-1918) Praha: Panorama 1989

 

Katedra muzikologie

 

Studijní literatura z dějin hudby 

Černušák, Gracián.  Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.

HELFERT, Vladimír. Periodisace dějin hudby. Příspěvek k otázce logiky hudebního

NAVRÁTIL, Miloš. Nástin vývoje evropské hudby 20. století, Ostrava: Montanex, 1993.

Smolka, Jaroslav a kol. Dějiny hudby. Praha – Brno: Togga, ČHF, 2001.

VYSLOUŽIL, JIŘÍ. Hudobníci 20. storočia, Bratislava 1981.

vývoje. In Vybrané studie I. O hudební tvořivosti. Praha: Editio Supraphon, 1970. s. 355-384.

 

Studijní literatura z estetiky, obecné teorie umění a sociologie umění 

Cohen, Jean-Louis. Le Corbusier. Praha: Slovart, 2005.

Eco, Umberto. Skeptikové a těšitelé. Praha: Svoboda, 1995.

Eco, Umberto. Autor a jeho interpreti. In: Eco, U., „Mysl a smysl“, Moraviapress, Břeclav 2000, s. 149-165.

Fiske, John. Reading the Popular. London 1997, s. 2-12.

Flašar, Martin. Poème électronique. 1958. Le Corbusier - E. Varèse - I. Xenakis. Brno: Masarykova univerzita, 2012.

Gilbertová, Katharine E. H., Kuhn, Helmut. Dějiny estetiky. Praha: SNKLU, 1969.

Kandinsky, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 2009.

Murphy, Robert F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: SLON, 2004.

Prokop, Dušan a Jůzl, Miloš. Úvod do estetiky. Praha: Panorama, 1989.

Ptáčková, Brigita - Stibral, Karel. Estetika na dlani. Olomouc: Rubico, 2002.

Schönberg, Arnold. Styl a idea. Praha: Arbor Vitae, 2004.

Soukup, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2000.

Souriau, Étienne. Encyklopedie estetiky. Praha: Victoria Publishing, 1994.

Švácha, Rostislav. Le Corbusier. Praha: Odeon, 1989.

Tatarkiewicz, Wladyslaw. Dejiny estetiky I, II, III. Bratislava: Tatran, 1985-1991.

Volek, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky. Praha: Panton, 1969.

Volek, Jaroslav. Základy obecné teorie umění. Praha: SPN, 1968.

Zuska, Vlastimil. Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny.Praha: Triton, 2001.

 

 

Katedra výtvarných umění

 

Studijní literatura z dějin výtvarných umění 

Daniel, Ladislav (ed.), Benátčané. Malířství 17. a 18. století z českých a moravských sbírek, Praha 1997.

Daniel, Ladislav (ed.), Florenťané, umění z doby medicejských velkovévodů, Praha 2002.

Daniel, Ladislav (ed.), Mezi erupcí a morem. Malířství v Neapoli 1631-1656, Praha 1995.

Daniel, Ladislav, Reniana, Praha 1992.

Dějiny českého výtvarného umění I/1, 2. Od počátků do konce středověku, Praha 1984, s. 45-128, 145-283, 311-327, 355-397, 405-439.

Dějiny českého výtvarného umění II/1, 2. Od počátku renesance do závěru baroka, Praha 1989, s. 182-247, s. 328-339.

Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938, IV/1,2, Praha 1998, s. 233-312, 329-354.

Encyklopedie světového malířství, Praha 1975 (hesla: Agostino Carracci, Annibale Carracci, Ludovico Carracci, Cimabue, Giotto di Bondone, Masaccio, Michelangelo Buonarotti, Tizian).

HRBÁČOVÁ, Jana (ed.), Jindřich Zdík (1126-1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy (kat.výst.), Olomouc, Arcidiecézní muzeum 2009.

Kratochvíl, Petr, Karel Hubáček, Praha 2006.

Kuburović, Branislava – Šlapeta, Vladimír, Jan Kotěra 1871-1923, zakladatel české moderní architektury, Praha 2001.

Sedlák Jan, Vila Tugendhat, prostor ducha a umění, Brno 2012.

Stolárová, Lenka  – Vlnas, Vít (eds.), Karel Škréta 1610-1674, doba a dílo, Praha 2011.

ŠVÁCHA, Rostislav, Le Corbusier, Praha 1989.

Toman Rolf (ed.), Baroko. Architektura, sochařství a malířství, Praha 2007.

Toman Rolf (ed.), Umění italské renesance. Architektura, sochařství a malířství, Praha 2000.

Turner, Jane (ed.), The Dictionary of Art, London 1996 (hesla: Alessandro Allori, Cristofano Allori, Francesco Bassano, Leandro Bassano, Jacopo Bassano, Hieronymus Bosch, Agnolo Bronzino, Michelangelo Merisi da Caravaggio, Agostino Carracci, Annibale Carracci, Ludovico Carracci, Lodovico Cigoli, Correggio, Pieter Bruegel I, Francesco Furini, Jan Gossart, Jan van Eyck, Guido Reni, Jusepe de Ribera, Massimo Stanzione, Paolo Veronese, Rogier van der Weyden).

  

 

To top

 

Okruhy a otázky pro

SZZk bakalářského studia

obor Uměnovědná studia, ak. rok 2013/2014

 

A. Dějiny umění

 

Výtvarné umění

 

1. Románské umění v Čechách a na Moravě

a) Románská architektura v Praze (rotunda sv. Víta na Hradě, architektura Vyšehradu za Vratislava II., bazilika sv. Václava, Víta a Vojtěcha na Hradě, měšťanské domy v Praze)

b) Románská architektura na Moravě (rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, olomoucká architektura za episkopátu Jindřicha Zdíka, cisterciácký klášter Velehrad, bazilika sv. Prokopa v Třebíči)

c) Vývoj románské malby (Gumpoldova legenda o sv. Václavu, Vyšehradský kodex a příbuzná díla, Olomoucký kolektář, nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, Sedlecký antifonář)

d) Románská skulptura (sloupy z baziliky sv. Václava, Víta a Vojtěcha v Praze; výzdoba Juditina mostu v Praze, architektonická skulptura v Olomouci za episkopátu Jindřicha Zdíka, výzdoba kostela sv. Jakuba v Jakubu, reliéf Korunování Panny Marie z kostela sv. Jiří v Praze)

 

2. Umění doby Jana Lucemburského a Karla IV. v Čechách a na Moravě

a) Umění doby Jana Lucemburského (poklasická architektura, Mistr Michelské madony, iluminované rukopisy abatyše Kunhuty a Elišky Rejčky)

b) Architektura a sochařská výzdoba katedrály sv. Víta v Praze (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř, Jindřich Parléř, Herman)

c) Desková malba (Mistr Vyšebrodského oltáře)

d) Hrad Karlštejn (architektura a malířská výzdoba)

 

3. Umění doby Václava IV. v Čechách a na Moravě

a) Mistr Třeboňského oltáře

b) Krásný sloh v sochařství a v malířství (Krumlovská madona, Šternberská madona, epitaf Jana z Jeřeně

c) Iluminované rukopisy pro Václava IV

 

4. Umění italské renesance

a) Počátky italské renesanční malby (tvorba Giotta di Bondone a Masaccia)

b) Architektura rané, vrcholné a pozdní renesance (Filippo Brunelleschi, Donato Bramante, Andrea Palladio)

c) Florentská sochařská škola (Donatello, Lucca della Robbia, Lorenzo Ghiberti, Andrea del Verrochio)

d) Přínos uměleckého díla Michelangela Buonarottiho v architektuře, sochařství a malířství

 

5. Středomoří a Záalpí – vzájemné podněty v malířství

a) Nizozemští realisté a jejich vliv na Itálii (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden)

b) Manýrismus v Nizozemí a kontakty s Itálií (Pieter Bruegel st.)

c) Šíření realismu v italském malířství (Lombarďané, Carracci)

d) Rozvoj krajinomalby v Nizozemí a Itálii (Gentský oltář, Bosch, Bruegel, Carracci)

e) Tizian a dělený rukopis v italském malířství

 

6. Malířství v evropských městech – Milán, Florencie, Řím a Praha

a) Florentské malířství v době velkovévodů od Cosima I. až po Cosima II. (Allori, Cigoli, Furini)

b) Giuseppe Arcimboldo v Miláně a v Praze

c) Caravaggio v Miláně a Římě

 

7. Malířství barokního klasicismu v Bologni, Římě, Benátkách a Praze

a) Reforma Carraciů v Bologni a její šíření v Římě

b) Carracciové, G. Reni a vliv na české umění

c) Karel Škréta v Itálii

 

8. Moderna, kubismus a funkcionalismus

a) Kotěrovo muzeum v Hradci Králové

b) Gočárův dům U černé Matky Boží

c) Vila Tugendhat od Ludwiga Miese van der Rohe

 

9. Expresionismus a kubismus v malířství a sochařství v českých zemích

a) Osma

b) Skupina výtvarných umělců

c) Bohumil Kubišta

d) Otto Gutfreund

e) Tvrdošíjní

 

10. Brutalismus, skulpturalismus, technicismus

a) poválečná tvorba Le Corbusiera (Obytná jednotka v Marseille, mariánská kaple v Ronchamp

b) věž na Ještědu od Karla Hubáčka

 

Dějiny hudby

 

1. Periodizace dějin hudby

Smysl a podstata periodizace dějin hudby.

a) Základní typy periodizací dějin hudby a možná metodologická východiska

b) Periodizace Vl. Helferta.

 

2. Křesťanský bohoslužebný zpěv jako základ evropské hudební kultury

Základní charakteristika, repertoár a formy gregoriánského chorálu, jeho vliv na vývoj evropského hudebního myšlení.

 

a) Psalmodie, její historické kořeny, forma a podoba žalmu.

b) Forma responsoria a antifony, vymezení základních typů a jejich historický vývoj.

c) Sekundární vrstvy gregoriánského chorálu – historické a teritoriální kořeny, formy, fungování.

d) Formy tropu, princip tropace a její historický vývoj.

e) Forma sekvence a její historický vývoj.

 

3. Rozvoj vícehlasu

Charakteristika hudební řeči, vývoj hudebních forem, kompozičních technik, nejvýznamnější představitelé a jejich tvorba.

 

a) Epocha Notre Dame.

b) Období Ars Antiqua.

c) Období Ars Nova

d) První tři generace Nizozemské polyfonie.

e) Vokální tvorba vrcholné renesance v Itálii, dílo O. Lassa a G. P. Palestriny.

 

4. Hudba období baroka

Specifika vývoje v jednotlivých teritoriálních celcích.Vznik a rozvoj opery, emancipace instrumentální hudby, vliv katolické a protestantské liturgie na formování hudební kultury. Přínos a charakter díla vrcholných skladatelských osobností.

 

a) Odkaz Florentské cameraty a Cl. Monteverdiho.

b) Hudební dění v 17. a první pol. 18. stol. ve Francii (balet, opera, instrumentální hudby, J. B. Lully, J. Ph. Rameau).

c) Barokní instrumentální hudba v Itálii.

d) Italská opera v 17. a první pol. 18. st.

e) Slohová a vývojová podstata odkazu G. F. Händela a J. S. Bacha

 

5. Proměna hudebního paradigmatu v polovině 18. století, hudební klasicismus

Nástup hudebního klasicismu, jeho estetický ideál, inovace v oblasti vývoje hudebních forem, instrumentace, hudební kultury apod., vrcholný a pozdní hudební klasicismus.

 

a) Hudební vývoj v Mannheimu okolo poloviny 18. st.

b) Podstata Gluckovy operní reformy.

c) Slohová a vývojová podstata odkazu J. Haydna.

d) Slohová a vývojová podstata odkazu W. A. Mozarta.

e) Slohová a vývojová podstata odkazu L. W. Beethovena.

 

6. Hudební kultura v období nastupujícího romantismu

Estetická a vkusová východiska, společenské kontexty, vývoj hudebních žánrů, skladatelské osobnosti.

a) Podstata písňové tvorby F. Schuberta a její dopad na vývoj tohoto druhu.

b) Činnost hudebních virtuózů a významných interpretů 19. stol.

c) Proměna institucionálního a společenského zázemí fungování hudby v první pol. 19. stol.

d) Slohová a vývojová podstatu odkazu R. Schumanna a F. Mendelssohna-Bartholdyho

e) Opera v 1. pol. 19. stol.

 

7. Umělecká podstata tzv. hudebního novoromantismu.

Koncept programní hudby, klasicko-romantická syntéza a koncept hudebního dramatu versus tradice italské opery.

a) Kompoziční inovace H. Berlioze na příkladu jeho Fantastické symfonie.

b) Slohová a vývojová podstata odkazu F. Liszta.

c) Klasicko-romantická syntéza v díle J. Brahmse.

d) Hudební drama R. Wagnera a jeho koncepce gesamtkunstwerku.

e) Vývoj italské opery ve 2. pol. 19. století a operní tvorba G. Verdiho.

 

8. Fenomén národních škol v 19. století

Historické a společenské okolnosti vzniku národních škol, charakteristika jednotlivých národních škol, skladatelské osobnosti a jejich dílo.

a) Vývoj ruské národní školy.

b) Vývoj české národní školy.

c) Vznik a vývoj národních škol ve Skandinávii, Polsku a Maďarsku.

 

9. Hudební moderna a hudba 1. pol. 20. století

Doznívání hudebního romantismu, hudební moderna. Uvolňování tonality, proměna estetického ideálu a hudební řeči. Hudební styly a umělecká seskupení v 1. polovině 20. století.

a) Powagnerovská skladatelská generace. Osobnosti a dílo R. Strausse a G. Mahlera. Hudební impresionismus v díle C. Debussyho.

b) Česká hudební moderna (V. Novák, J. Suk, O. Ostrčil a L. Janáček)

c) Hudební expresionismus a II. vídeňská škola.

d) Hudební neofolklorismus v díle B. Bartóka, I. Stravinského a L. Janáčka.

e) Hudební neoklasicismus v díle I. Stravinského a dalších skladatelů (zvláště D. Šostakoviče, S. Prokofjeva, B. Bartóka, B. Martinů). Pařížská Šestka.

 

10. Vývoj hudby po druhé světové válce

Společenské, estetické a hudební principy Nové hudby. Hledání nových zvukových a technických možností hudby. Nové pojetí uměleckého díla – „otevřené“ hudební dílo.

a) Hudební serialismus na příkladu díla K. Stockhausena a P. Bouleze, darmstadtské prázdninové kurzy.

b) Aleatorika v hudbě – americká avantgarda (hl. J. Cage) a evropské pojetí aleatoriky (např. v díle W. Lutoslawského, K. Stockhausena aj.).

c) Témbrová hudba. Akcentace barvy v dílech Ligetiho a polských skladatelů (hl. K. Pendereckého), experimenty s elektronikou.

d) Americký hudební minimalismus, repetivní technika a meditace v hudbě.

e) Estetické a hudební principy „postmoderního obratu“ v hudbě od cca pol. 60. let 20. stol.

 

Dějiny dramatických umění

 

1. Antické divadlo a drama

a) Řecké antické drama a divadla.

b) Římské drama a divadlo.

 

2. Commedia dell´arte

a) Zdroje a postupy commedie dell´arte. Základní typy postav a jejich vývoj.

b) Pokračovatelé a reformátoři commedie dell´arte.

 

3. Evropské divadlo a drama v období klasicismu a osvícenství

a) Evropské divadlo a drama v období klasicismu.

b) Drama a reformy evropského divadla v osvícenství.

 

4. Hlavní etapy vývoje českého divadla ve 20. století

a) Periodizace jednotlivých etap, hlavní vývojové směry.

b) Impresionismus a expresionismus v českém divadle.

c) Meziválečná česká divadelní avantgarda.

d) Hnutí malých jevištních forem v 60. a studiové (autorské) divadlo v 70. a 80. letech 20. století.

e) Osobnosti kamenných divadel (A. Radok, O. Krejča, J. Grossmann ad.). Malé činoherní scény (Činoherní klub Praha, Divadlo Na zábradlí, Divadlo za branou ad.).

 

5. Tendence české dramatické tvorby 20. století

a) Drama v období první republiky 1918 – 1938.

b) Drama v 50. a 60. letech letech.

c) Vývoj dramatické tvorby od nástupu tzv. konsolidace do roku 1989.

 

6. Kinematografie klasického Hollywoodu

a) Utváření hollywoodského studiového systému, ekonomický způsob fungování. Filmová tvorba v Hollywoodu 10. a 20. let.

b) Tzv. „klasický hollywoodský styl“ (formální rysy, vyprávěcí postupy, stylistické normy).

 

7. Francouzská filmová avantgarda 20. let

a) Formování institucí uměleckého filmu. Francouzský impresionismus 1918-1929.

b) Dada filmy, surrealismus, cinéma pur.

 

8. Nové vlny v evropské kinematografii

a) Přehled, časové zařazení a obecná charakterizace evropských nových vln.

b) Francouzská nová vlna.

 

9. Ruská montážní škola 20. let

a) Situace v sovětském filmovém průmyslu, počátky montážní školy, inspirační vlivy, hlavní představitelé.

b) Forma a styl sovětské montážní školy, klíčová díla a objasnění významu ruské montážní školy pro vývoj filmové formy.

 

10. Nový Hollywood 60. – 70. let

a) Změna vůči klasickému hollywoodského studiového systému, ekonomický způsob fungování, technologie, styly, žánry.

b) Významní režiséři nového Hollywoodu, tvorba, její společenské a kulturní pozadí, stylistické a narativní inovace.

 

 

B. Estetika, obecná teorie umění, metodologické problémy a sociologie umění

 

 

1. Estetika od starověku po renesanci

 

a) Koncepty harmonie, katarze, mimesis, jednota v rozmanitosti.

b) Platón, Aristoteles, helénistická estetika.

c) Plotinos, Pseudodionýsios, Augustinus, Akvinský.

d) Proměna umění a estetické recepce v renesanci, renesanční teorie umění a krásy.

 

2. Estetika 17. až 19. století

a) Francouzský klasicismus.

b) Anglická vkusová škola.

c) Baumgarten, Kant, Schiller, Hegel.

d) Schopenhauer, Nietzsche.

e) Formalismus devatenáctého století.

 

3. Estetika 20. století

a) Strukturalismus a fenomenologie.

b) Psychologická estetika.

c) Marxismus, analytická estetika.

d) Vybrané tvůrčí poetiky umělců dvacátého století (Kandinský, Schönberg, Le Corbusier.

 

4. Estetika jako disciplína

a) Předmět estetiky a obecné teorie umění, vztah k dalším oborům, propedeutiky.

b) Metody a význam estetiky, estetická výchova.

c) Estetický objekt, artefakt, umělecké dílo, otevřené umělecké dílo.

d) Estetická funkce a její vztah k dalším funkcím umění, estetická a umělecká hodnota, přechody z umění do mimoumění (Volek, Mukařovský).

e) Estetická recepce.

 

5. Sémiotika a postmoderna

a) Pojem znaku, druhy znaků.

b) Znaky v umění, neprůhlednost uměleckého znaku.

c) Představitelé sémiotiky, vybrané sémiotické přístupy.

d) Proměny umělecké tvorby a recepce v postmoderní době.

e) Postmoderní estetické teorie, poststrukturalismus.

 

 

6. Typologie pojmu kultura

a) Hodnotové a hodnotově neutrální chápání fenoménu kultury.

b) Sociologické teorie kultury.

c) Masová, lidová a populární kultura.

d) Reflexe populární hudební kultury v díle T. W. Adorna (základní pojmy, argumenty a jejich kritické zhodnocení).

 

7. Specifické rysy divadla ve srovnání s jinými druhy umění

a) Divadlo jako časoprostorový jev. Divadlo jako syntetické umění.

b) Divadlo jako jev interaktivní. Divadelní prostor. Divadlo jako jev psychologický a sociologický.

 

8. Divadelní věda

a) Počátky evropské a české divadelní vědy, představitelé.

b) Dějiny divadla, teorie divadla a divadelní kritika jako tři součásti divadelní vědy.

c) Specifické rysy výzkumu divadla ve srovnání s jinými druhy umění.

 

9. Filmový čas a prostor

a) Vyprávění jako formální systém. Bordwellovo pojetí filmového vyprávění.

b) Funkce diváka v narativním procesu.

 

10. Filmový záběr a střih

a) Funkce střihu ve struktuře filmového díla.

b) Vývoj filmového střihu.

c) Základní druhy.

 

 

STUDIJNÍ LITERATURA

 

KATEDRA DIVADELNÍCH, FILMOVÝCH A MEDIÁLNÍCH STUDIÍ

 

Studijní literatura z oblasti divadla

BERNARD, Jan. Co je divadlo. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983.

BROCKETT, Oscar G. Dějiny divadla. Praha: Lidové noviny, 1999.

HOŘÍNEK, Zdeněk. Drama, divadlo, divák. Brno: JAMU, 2008.

JUST, Vladimír. Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945–1989 nejen v datech a souvislostech. Praha: Academia, 2010.

OSOLSOBĚ, Ivo. Zichova filozofie dramatického tvaru. In Zich, Otakar. Estetika dramatického umění. 2. vyd. Praha: Panorama 1986, s. 373–399.

PAVLOVSKÝ, Petr. Základní pojmy divadla. Teatrologický slovník. Praha: Libri a Národní divadlo, 2004.

STEHLÍKOVÁ, Eva. Antické divadlo. Praha: Karolinum, 2005.

VODIČKA, Libor. Úvod do divadelních studií. Olomouc: Univerzita Palackého, 2013. (Skripta, pouze elektronicky.)

 

Studijní literatura z oblasti filmu

ABEL, Richard: French Film Theory and Criticism. Volume I.: 1907-1929. Princeton University Press 1988.

ANDREWS, Dudley: The Major Film Theories. New York Oxford UP 1984.

ARISTARCO, Guido: Dějiny filmových teorií. Praha 1968.

BAZIN, André: Co je to film? Praha, Čs. filmový ústav 1979.

BORDWELL, David: Narration in the Fiction Film. University of Wisconsin Press, 1987.

BORDWELL, David; THOMPSONOVÁ, Kristin: Dějiny filmu. Praha: AMU 2007

BORDWELL, David; STAIGER, Janet; Thompson, Kristin: The Classical Hollywood Cinema. Columbia University Press 1985.

BORDWELL, David; STAIGER, Janet; Thompson, Umění filmu. Úvod do studia formy a stylu. Praha AMU 2010.

COOK David A.: A History of Narrative Film. New York: W. W. Norton & Co. 1996

ERLICH, Victor: Russian Formalism. History – Doctrine. Mouton 1955.

Film jako znakový systém. Filmologický sborník VII. Praha 1971.

GREGOR, Ulrich; PATALAS, Enno: Dejiny filmu. Bratislava : Tatran 1968.

KRACAUER, Siegfried: Teorie filmu: Studijní materiály dramaturgie. Praha SPN 1968.

KUČERA, Jan.: Střihová skladba ve filmu a v televizi. Praha. AMU 2003.

MIHÁLIK, Peter (ed.): Sovietska filmová teória dvadsiatych rokov. Bratislava, Slovenský filmový ústav 1986.

MONACO, James, Nová vlna. Praha, AMU 2001.

MUKAŘOVSKÝ, Jan: Studie I. Brno, Host 2000.

NICHOLLS, Bill (ed.): Movies and Methods, Vol. I. University of California Press 1976.

NICHOLLS, Bill (ed.): Movies and Methods, Vol. II. University of California Press 1985.

PLAZEWSKI, Jerzy.: Filmová řeč. Praha 1967.

Sborník filmové teorie 1. Angloamerické studie. Praha 1991.

STAM, Robert: Film Theory. An Introduction. Wiley-Blackwell 2000

SZCZEPANIK, Petr (ed.): Nová filmová historie. Praha 2004.

ŠKLOVSKIJ, Viktor: Teorie prózy. Akropolis 2003.

Tartuská škola. Sborník filmové teorie 2. Praha 1995

THOMPSONOVÁ, Kristin: Neformalistická filmová analýza: jeden přístup, mnoho metod. Iluminace 1998, č. 1.

THOMPSON, Kristin.: Breaking the Glass Amor. Neoformalist Film Analysis. Princeton University Press 1988.

TOEPLITZ, Jerzy: Dějiny filmu 1 (1895-1918) Praha: Panorama 1989

 

KATEDRA MUZIKOLOGIE

 

Studijní literatura z dějin hudby

ČERNUŠÁK, Gracián. Dějiny evropské hudby. Praha: Panton, 1964.

HELFERT, Vladimír. Periodisace dějin hudby. Příspěvek k otázce logiky hudebního

NAVRÁTIL, Miloš. Nástin vývoje evropské hudby 20. století, Ostrava: Montanex, 1993.

SMOLKA, Jaroslav a kol. Dějiny hudby. Praha – Brno: Togga, ČHF, 2001.

VYSLOUŽIL, JIŘÍ. Hudobníci 20. storočia, Bratislava 1981.

vývoje. In Vybrané studie I. O hudební tvořivosti. Praha: Editio Supraphon, 1970. s. 355-384.

 

Studijní literatura z estetiky, obecné teorie umění a sociologie umění

COHEN, Jean-Louis. Le Corbusier. Praha: Slovart, 2005.

ECO, Umberto. Skeptikové a těšitelé. Praha: Svoboda, 1995.

ECO, Umberto. Autor a jeho interpreti. In: Eco, U., „Mysl a smysl“, Moraviapress, Břeclav 2000, s. 149-165.

FISKE, John. Reading the Popular. London 1997, s. 2-12.

FLAŠAR, Martin. Poème électronique. 1958. Le Corbusier - E. Varèse - I. Xenakis. Brno: Masarykova univerzita, 2012.

GILBERTOVÁ, Katharine E. H., Kuhn, Helmut. Dějiny estetiky. Praha: SNKLU, 1969.

KANDINSKY, Wassily. O duchovnosti v umění. Praha: Triáda, 2009.

MURPHY, Robert F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: SLON, 2004.

PROKOP, Dušan a JŮZL, Miloš. Úvod do estetiky. Praha: Panorama, 1989.

PTÁČKOVÁ, Brigita - STIBRAL, Karel. Estetika na dlani. Olomouc: Rubico, 2002.

SCHÖNBERG, Arnold. Styl a idea. Praha: Arbor Vitae, 2004.

SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2000.

SOURIAU, Étienne. Encyklopedie estetiky. Praha: Victoria Publishing, 1994.

ŠVÁCHA, Rostislav. Le Corbusier. Praha: Odeon, 1989.

TATARKIEWICZ, Wladyslaw. Dejiny estetiky I, II, III. Bratislava: Tatran, 1985-1991.

VOLEK, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky. Praha: Panton, 1969.

VOLEK, Jaroslav. Základy obecné teorie umění. Praha: SPN, 1968.

ZUSKA, Vlastimil. Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha: Triton, 2001.

 

 

KATEDRA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ

 

Studijní literatura z dějin výtvarných umění

DANIEL, Ladislav (ed.), Benátčané. Malířství 17. a 18. století z českých a moravských sbírek, Praha 1997.

DANIEL, Ladislav (ed.), Florenťané, umění z doby medicejských velkovévodů, Praha 2002.

DANIEL, Ladislav (ed.), Mezi erupcí a morem. Malířství v Neapoli 1631-1656, Praha 1995.

DANIEL, Ladislav, Reniana, Praha 1992.

Dějiny českého výtvarného umění I/1, 2. Od počátků do konce středověku, Praha 1984, s. 45-128, 145-283, 311-327, 355-397, 405-439.

Dějiny českého výtvarného umění II/1, 2. Od počátku renesance do závěru baroka, Praha 1989, s. 182-247, s. 328-339.

Dějiny českého výtvarného umění 1890-1938, IV/1,2, Praha 1998, s. 233-312, 329-354.

Encyklopedie světového malířství, Praha 1975 (hesla: Agostino Carracci, Annibale Carracci, Ludovico Carracci, Cimabue, Giotto di Bondone, Masaccio, Michelangelo Buonarotti, Tizian).

HRBÁČOVÁ, Jana (ed.), Jindřich Zdík (1126-1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy (kat.výst.), Olomouc, Arcidiecézní muzeum 2009.

KRATOCHVÍL, Petr, Karel Hubáček, Praha 2006.

KUBUROVIĆ, Branislava – ŠLAPETA, Vladimír, Jan Kotěra 1871-1923, zakladatel české moderní architektury, Praha 2001.

SEDLÁK Jan, Vila Tugendhat, prostor ducha a umění, Brno 2012.

STOLÁROVÁ, Lenka – VLNAS, Vít (eds.), Karel Škréta 1610-1674, doba a dílo, Praha 2011.

ŠVÁCHA, Rostislav, Le Corbusier, Praha 1989.

TOMAN Rolf (ed.), Baroko. Architektura, sochařství a malířství, Praha 2007.

TOMAN Rolf (ed.), Umění italské renesance. Architektura, sochařství a malířství, Praha 2000.

TURNER, Jane (ed.), The Dictionary of Art, London 1996 (hesla: Alessandro Allori, Cristofano Allori, Francesco Bassano, Leandro Bassano, Jacopo Bassano, Hieronymus Bosch, Agnolo Bronzino, Michelangelo Merisi da Caravaggio, Agostino Carracci, Annibale Carracci, Ludovico Carracci, Lodovico Cigoli, Correggio, Pieter Bruegel I, Francesco Furini, Jan Gossart, Jan van Eyck, Guido Reni, Jusepe de Ribera, Massimo Stanzione, Paolo Veronese, Rogier van der Weyden).

 

 

Music OlomoucmusicologicaolomucensiapopkonferenceFB KMUpruvodce pro 1. rocnikyStuduj muzikologiiStuduj uměnověduempty_pageEN
Aktualizováno: 30. 4. 15, vytvořeno: 18. 4. 12,

User login

Enter your username and password here in order to log in on the website: