MAGISTERSKÁ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA

MAGISTERSKÁ STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA

 

 

1. Obecná charakteristika

 

Druhý ročník navazujícího magisterského je ukončen státní závěrečnou zkouškou (SZZk). Podmínkou přístupu k SZZk je splnění kreditního limitu pro dvouleté navazující magisterské studium (tj. 120 kreditů – včetně 20 kreditů za předměty spojené s vypracováním diplomové práce).

Povinnou součástí SZZk je obhajoba diplomové práce v rozsahu min. 60 normostran (přílohy, české a dvojí cizojazyčné résumé navíc). Touto prací má kandidát prokázat schopnost samostatného řešení zadaného vědeckého úkolu. Diplomová práce by měla být zaměřena na jinou oblast hudební vědy nebo na jiné období, případně by student měl aplikovat jinou metodologii, než jak tomu bylo v případě bakalářské práce.

Státní závěrečná zkouška má podobu ústní zkoušky z dějin a teorie hudby, z hudební estetiky a z metodologie hudební vědy. Při státní závěrečné zkoušce má kandidát prokázat spolehlivou orientaci v oboru včetně hlubšího zvládnutí jeho historické, teoretické, estetické a metodologické problematiky. Zvláštní pozornost je věnována schopnosti analytického přístupu k diskutovaným otázkám a kritického zacházení s dosavadními výsledky muzikologického bádání. Ústní magisterská zkouška probíhá formou rozpravy na základě vylosovaných otázek.

 

 

2. Disciplíny a oblasti

 

2.1. Dějiny a teorie hudby

 

Východiskem zkoušky je analýza dvou skladeb, při níž student prokáže schopnost aplikovat poznatky z teorie a dějin hudby. Skladby i jejich konkrétní kombinace do dvojice jsou každoročně stanovovány předsedou komise pro státní závěrečné zkoušky a studenti si příslušné dvojice losují. Jedna skladba je vybrána z níže uvedeného seznamu, zejména při její analýze by student měl prokázat schopnost analýzy hudební struktury, zasazení díla do kontextu dějin hudby (stylová komparace) a dobové i současné teorie hudby. Druhá, krátká skladba či skladebná část, je studentovi oznámena až při zadání otázek, při její analýze se více klade důraz na schopnost zorientovat se v hudební struktuře a teoreticky ji uchopit, byť se i zde očekává schopnost zasazení do historického kontextu.

 

Student má na přípravu 90 minut a kromě partitury má k dispozici i zvukovou nahrávku skladeb.

 

Seznam skladeb pro magisterskou zkoušku

 

1. F. Schubert: Symfonie h moll „Nedokončená“ D 759, 1. věta

2. R. Schumann: Klavírní koncert a moll op. 54, 1. věta

3. H. Berlioz: Harold v Itálii op. 16, 1. a 2. věta

4. F. Liszt: Sonáta h moll S 178

5. R. Wagner: Tristan a Isolda - předehra

6. B. Smetana: Tábor

7. P. I. Čajkovskij: Symfonie č. 4 f moll op. 36, 1. věta

8. G. Mahler: Symfonie č. 1, 1. věta

9. C. Debussy: Preludium k Faunovu odpoledni

10. A. N. Skrjabin: Sonáta č. 9. op. 68

11. A. Schönberg: Pierrot Lunaire op. 21

12. A. Webern: Orchesterstücke op. 10

13. L. Janáček: Concertino

14. B. Martinů: Symfonie č. 6 H 343, 1. věta

15. B. Bartók: Hudba pro smyčce, bicí a celestu Sz. 106, 3. věta

16. E. Varése: Hyperprism

17. O. Messiaen: Kvartet na konec času - 1. věta

18. G. Ligetti: Musica ricercata

19. G. Scelsi: Smyčový kvartet č. 5

20. H. Lachenmann: Toccatina

 

 

 

Doporučená literatura:

Kromě literatury z teorie a dějin hudby uvedené v požadavcích k bakalářské zkoušce je vhodné prostudovat následující tituly:

 

ANTHOLOGY OF TWENTIETH-CENTURY MUSIC. Ed. Robert P. Morgan. New York-London, W. W. Norton 1992.

ASAFJEV, BORIS VLADIMIROVIČ: Hudební forma jako proces, Praha 1965.

ČERNÝ, MIROSLAV KAREL: Hudba antických kultur, Olomouc 1995.

DAHLHAUS, CARL: “Zur Problemgeschichte des Komponierens”, in: Carl Dahlhaus, Zwischen Romantik und

Moderne, München 1974.

DANUSER, Hermann: Die Musik des 20. Jahrhunderts (Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Bd 7), Laaber

1996.

DIBELIUS, ULRICH: Moderne Musik I, II, München 1991, 1996.

FORTE, ALLEN – GILBERT, STEVEN E.: Introduction to Schenkerian Analysis, New York-London 1982.

FORTE, ALLEN: The Structure of Atonal Music, New Haven-London 1971.

HINDEMITH, PAUL: Unterweisung im Tonsatz, 3 sv., Mainz 1937, 1939, 1970.

JANEČEK, KAREL: Základy moderní harmonie, Praha 1965.

JELINEK, HANNS: Uvedení do dodekafonické skladby, Praha 1967.

JIRÁNEK, JAROSLAV: Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební

analýzy, skriptum AMU, Praha 1991.

KOTEK, JOSEF: Dějiny české populární hudby a zpěvu I, II, Praha 1994, 1998.

MESSIAEN, OLIVIER: Technika mé hudební řeči, Praha.

NORTON ANTHOLOGY OF WESTERN MUSIC. Ed. Claude Palisca. Vol. I, II., New York-London, W. W. Norton 1996.

POLEDŇÁK, IVAN: Hudba jako problém estetiky, Praha 2006.

RATZ, ERWIN: Einführung in die musikalische Formenlehre. Über Formprinzipien in den Inventionen und Fugen J. S. Bachs und ihre Bedeutung für die Kompositionstechnik Beethovens, Wien 1968, 1973.

ROSEN, CHARLES: Sonata Forms, New York 1980.

SAMSON, JIM: Music in Transition. A Study of Tonal Expansion and Atonality, 1900–1920, London 1977.

SCHÖNBERG, ARNOLD: Harmonielehre, Wien 1911, 1966 (7. vydání).

VENHODA, MIROSLAV: Úvod do studia gregoriánského chorálu, Praha 1946.

WALTER, MICHAEL: Grundlagen der Musik des Mittelalters, Stuttgart 1994.

 

2.2 Hudební estetika

 

Student si vylosuje jednu otázku, při jejímž zodpovězení by měl zúročit své dosavadní teoretické i historické studium hudby a završit je komplexním pohledem hudební estetiky. Student má prokázat porozumění způsobům či kritériím nahlížení hodnoty hudby v jednotlivých obdobích, a sice hudby jako takové (jejího místa v lidské kultuře, mezi dalšími uměními) i jejích jednotlivých žánrů a druhů. Historické zázemí má studentovi pomoci také v uvědomění si hledisek, jimiž hudbu posuzujeme – její krásu, uměleckou hodnotu, význam a výrazovou stránku, vztah díla, interpretace, improvizace a hudební recepce, vztah k případné textové složce a k mimohudební realitě, estetickou roli strukturního uspořádání hudby ad.

 

Tematické okruhy:

1. Vymezení hudební estetiky a historické proměny předmětu hudební estetiky

2. Sémiotika a hudební sémiotika

3. Pythagoras a pythagoreismus, Platón a Aristoteles o hudbě, musica mundana

4. Hudba ve středověkých traktátech, proměna názorů na hudbu na prahu novověku

5. Koncept musica poetica, estetika galantního slohu

6. Estetika francouzské a italské opery, koncepty nápodoby a výrazu v estetice 18. století

7. Estetika hudebního romantismu, hudba pohledem německých filozofů 19. století

8. Estetika programní hudby a formalistická (hudební) estetika

9. Hudba 20. století pohledem estetiků a v tvůrčích poetikách skladatelů

10. Česká hudební estetika 19. a 20. století

 

 

Základní literatura:

DAHLHAUS, CARL: Musikästhetik. Köln: Musikverlag Hans Gerig, 1967; resp. Esthetics of music. Cambridge: CUP, 1982.

DE LA MOTTE-HABER, HELGA, ed.: Musikästhetik. Laaber: Laaber-Verlag 2004.

FUKAČ, JIŘÍ: Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína. Brno: MU, 1998.

LIPPMAN, EDWARD A.: A History of western musical aesthetics. University of Nebraska Press, 1994.

POLEDŇÁK, IVAN: Hudba jako problém estetiky. Praha: Karolinum 2006.

SCRUTON, ROGER: The aesthetics of music. Oxford: OUP, 1999.

VIČAR, JAN a DYKAST, ROMAN: Hudební estetika. Praha: AMU, 1998.

VÍT, PETR: Estetické myšlení o hudbě (České země 1760-1860). Praha: Academia 1987.

 

Doporučená literatura:

ADORNO, THEODOR W.: Philosophie der Neuen Musik. Frankfurt a. M. 1995; resp. Philosophy of new music. University of Minnesota Press, 2006.

BESSELER, HEINRICH: Grundfragen der Musikästhetik. In: Jahrbuch der Musikbibliothek Peters für 1926, 33, 1927, s. 63–80.

DAHLHAUS, CARL: Klassische und romantische Musikästhetik. Laaber: Laaber-Verlag, 1988.

DYKAST, ROMAN: Hudba ve věku melancholie. Praha: Togga 2004.

EGGEBRECHT, HANS HEINRICH: Hudba a krásno. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2001.

FUBINI, ENRICO: The history of music aesthetics. Basingstoke: Macmillan, 1991.

HANSLICK, EDUARD: O hudebním krásnu. Praha: Supraphon, 1973.

HEGEL, G. W. F.: Hudba. In: Estetika. Praha: Odeon 1966, sv. 2, s. 170-209.

HOSTINSKÝ, O.: Hudební krásno a souborné umělecké dílo z hlediska formální estetiky. In: týž. O hudbě, Praha 1961.

KNEIF, TIBOR: Musikästhetik. In: Dahlhaus, Carl, ed. Einführung in die systematische Musikwissenschaft. Laaber: Laaber 1988, s. 133-169.

LIPPMAN, EDWARD A, ed.: Musical Aesthetics: A Historical Reader. 3 sv. New York: Pendragon Press 1986.

LISSA, ZOFIA: Nové studie z hudební estetiky. Praha: Supraphon 1982.

POLEDŇÁK, IVAN et al.: Hudební estetika. In: Lébl, Vladimír, Poledňák, Ivan, eds. Hudební věda II. Praha: SPN, 1988.

SYCHRA, ANTONÍN: Impresionismus a exprese v hudbě. Praha: Supraphon 1990.

VOJTĚCH, IVAN, vyd.: Skladatelé o hudební poetice 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1960.

ZICH, JAROSLAV: Kapitoly a studie z hudební estetiky. Praha: Supraphon 1975, 1987.

ZICH, OTAKAR: Estetické vnímání hudby. Praha: Editio Supraphon 1981.

Hesla ze základních muzikologických slovníků a encyklopedií (Slovník české hudební kultury, Grove, MGG)

 

2.3 Metodologie hudební vědy

 

Student si vylosuje jednu otázku, při jejímž zodpovězení by měl zúročit své dosavadní teoretické i historické studium hudby a využít je při formulaci způsobů, jakými hudební věda v jednotlivých svých předmětných oblastech dosahuje nových poznatků. Student tak prokazuje vlastní kompetenci samostatného vědeckého hudebně vědeckého výzkumu.

 

Tematické okruhy:

1. Teorie vědy (rozprava o metodě, pozitivismus a novopozitivismus, vědecká paradigmata a vědecké revoluce, rozprava proti metodě)

2. Předmět hudebně vědeckého zkoumání a problém hudebního díla

3. Paradigmatické inovace hudebně vědeckého myšlení: fenomenologie a hermeneutika

4. Paradigmatické inovace hudebně vědeckého myšlení: strukturalismus a poststrukturalismus

5. Metody hudební analýzy (tradiční přístupy, schenkerovská analýza, forteovská analýza)

6. Hudebně psychologický výzkum

7. Hudebně sociologický výzkum a výzkum hudební recepce

8. Smysl dějin, význam historického bádání a pochybnosti nad možnostmi historiografického poznání (Nietzsche, Pekař, Patočka, J. Černý)

9. Dahlhausova metoda historiografického zkoumání

10. Induktivní metoda historiografického zkoumání (Karl Popper)

11. Reprezentativní výstupy české hudební historiografie od 2. poloviny 20. století (ediční projekty, syntetické práce, monografie)

12. Teoretická reflexe populární hudby

 

 

 

Základní literatura:

ČERNÝ, MIROSLAV, K.: Kapitoly z metodologie hudební vědy. Olomouc 1998.

DAHLHAUS, CARL: Grundlagen der Musikgeschichte, Musikverlag Hans Gerig, Cologne 1967; resp. Foundations of Music History, Cambridge University Press 1983.

DESCARTES, RENÉ: Rozprava o metodě. Praha 1992.

EGGEBRECHT, HANS HEINRICH: Musik im Abendland. München 2005.

EGGEBRECHT, HANS HEINRICH: Zur Geschichte der Beethoven-Rezeption; Beethoven 1970. Mainz: Verlag der Akademie der Wissenschaften und der Literatur 1972.

FAJKUS, BŘETISLAV: Filosofie a metodologie vědy. Praha 2005.

FEYERABEND, PAUL K. Rozprava proti metodě. Praha 1992.

HALLAM, SUSAN, CROSS, IAN (eds.): Oxford Handbook of Music Psychology. Oxford University Press 2009.

HELFERT, VLADIMÍR: Prolegomena. In: Česká moderní hudba (Studie o české hudební tvořivosti), příloha časopisu Tempo, r. XV a XVI, Olomouc 1936, s. I–XX.

FUKAČ, JIŘÍ – POLEDŇÁK, IVAN: Hudba a její pojmoslovný systém. Praha 1981.

LISSA, ZOFIA: Nové studie z hudební estetiky. Praha 1982.

NIETZSCHE, FRIEDRICH: Nečasové úvahy. Praha 2005.

PATOČKA, JAN: Kacířské eseje o filosofii dějin. Praha 2007.

POLEDŇÁK, IVAN: Hudba jak problém estetiky. Praha 2006.

POLEDŇÁK, IVAN –FUKAČ, JIŘÍ: Úvod do studia hudební vědy. Olomouc 2001, 2005.

POPPER, KARL: Bída historicismu. Praha 1994, 2000.

SHUKER, ROY: Popular Music Culture: The Key Concepts. Routledge, 2011.

WILLIAMS, ALISTAIR: Constructing musicology. Aldershot, Ashgate 2001.

WEBER, MAX: Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH 1998.

 

Doporučená literatura:

ADORNO, THEODOR WIESENGRUND: O fetišovém charakteru v hudbě a regresi sluchu, in: Divadlo, 1964, č. 1–2

ASAFJEV, BORIS VLADIMIROVIČ: Hudební forma jako proces. Praha 1965.

BEK, MIKULÁŠ: Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti. Praha: KLP 2003.

BEK, MIKULÁŠ: Vybrané kapitoly hudební sociologie. Olomouc: Univerzita Palackého 1993.

„Hudební sociologie“, In: Hudební věda I-III, red. V. Lébl, I. Poledňák (1988), Prah: SPN.

BLAUKOPF, KURT: Pioniere empiristischer Musikforschung. Österreich und Böhmen als Wiege der Modernen Kunstsoziologie. Wien 1995.

BLAUKOPF, KURT. Musik im Wandel der Gesellschaft, Darmstadt: WBG, 1996.

COMTE, AUGUSTE. Sociologie. Přel. Chalupný, Emanuel. Praha: Orbis, 1927.

COOK, NICOLAS: A Guide to Musical Analysis. Oxford 1994.

ČERNÝ, JAROMÍR: Máme vůbec dějiny české hudby? In: Hudební rozhledy, 2006, r. 59, č. 1, s. 50.

DAHLHAUS, CARL–De La MOTTE–HABER, HELGA: Systematische Musikwissenschaft (Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Bd 10), Laaber 1982.

DISMAN, MIROSLAV: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha 2000.

EGGEBRECHT, HANS HEINRICH: Terminologie der Musik im 20. Jahrhundert. Stuttgart 1995.

ELSCHEK, OSKÁR: Hudobná veda súčasnosti. Bratislava 1984.

FERJENČÍK, JÁN: Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha 2000.

FUKAČ, JÍŘÍ – POLEDŇÁK, IVAN: Hudba a její pojmoslovný systém. Praha 1981.

FUKAČ, JIŘÍ – JIRÁNEK, JAROSLAV – POLEDŇÁK, IVAN – VOLEK, JAROSLAV a kolektiv: Základy

hudební sémiotiky I–III, Brno 1992.

HUTTER, JOSEF: Hudební myšlení. Praha 1943.

KERMAN, JOSEPH: Musicology. London 1985.

Kolektiv autorů: Hudební věda I–III, Praha 1988.

JUKAČ, JIŘÍ a kol.: Hudba a média. Rukověť muzikologa. Brno 1998.

FUKAČ, JIŘÍ: Hudební estetika jako konkretizace obecné estetiky a muzikologická disciplína, skriptum, MU Brno 1998.

FUKAČ, JIŘÍ: Mýtus a skutečnost hudby. Praha 1989.

INGARDEN, ROMAN: Utwór muzyczny i sprawa jego tożsamości (1958 in: Studia z estetyki, sv. 2); resp. The Work of Music and the Problem of its Identity. Berkeley and Los Angeles 1986; resp. Untersuchungen zur Ontologie der Kunst: Musikwert, Bild, Architektur, Film. Tübingen, Niemeyer 1962.

JIRÁNEK, JAROSLAV: Hudební sémantika a sémiotika. Olomouc 1996.

JIRÁNEK, JAROSLAV: Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební analýzy, skriptum AMU, Praha 1991.

MIDDLETON, RICHARD: Studying Popular Music. Open University Press, 1990.

MOORE, ALLAN F.: Rock: The Primary Text: Developing a Musicology of Rock. Ashgate, 2001.

NEGUS, KEITH: Popular Music in Theory: An Introduction. Polity, 1996.

POPPER, KARL R.: Logika vědeckého poznání. Praha 1997.

PEČMAN, RUDOLF: Vladimír Helfert, Brno 2003.

VOLEK, JAROSLAV: Otázky taxonomie umění, in: Estetika 7, 1970, č, 3, s. 194–211, č. 4, s. 293–330, Estetika 8, 1971, č. 1, s. 19–46, č. 2, s. 146–165.

VYSLOUŽIL, JIŘÍ: Muzikologické rozpravy. Praha 1986.

* Příslušná hesla v hlavních muzikologických encyklopediích.

 

 

Požadavky vstupují v platnost v lednu 2016

Vedoucí katedry muzikologie FF UP: Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D., 15. 12. 2015

 

 

To top

Music OlomoucmusicologicaolomucensiapopkonferenceFB KMUpruvodce pro 1. rocnikyStuduj muzikologiiStuduj uměnověduempty_pageEN
Aktualizováno: 2. 5. 17, vytvořeno: 18. 4. 12,

User login

Enter your username and password here in order to log in on the website: