BAKALÁŘSKÁ STÁTNÍ ZKOUŠKA

 

Spolu s přihlášením na termín státních zkoušek ve STAGu jsou studenti povinni nahlásit zvolenou disciplínu systematické hudební vědy (hudební sociologie, hudební psychologie, organologie, estetika a obecná teorie umění), a to buď emailem (musicology@upol.cz) nebo přímo na sekretariátu katedry muzikologie.

 

Bakalářská státní zkouška se skládá z předmětů Dějiny hudby a Teorie hudby, který zahrnuje též podotázku z vybrané disciplíny systematické hudební vědy

 

Dějiny hudby

 

Znalost historické a teoretické problematiky dějin české a evropské hudby v celém rozsahu jejich vývoje. Schopnost charakterizovat jednotlivé vývojové etapy, prokázat znalost života a díla hlavních představitelů evropské a české hudby, včetně stylových a druhových oblastí hudby.

 

 

Tematické okruhy:

 

A.

Důkladná znalost tvůrčího odkazu velkých osobností v hudební historii. Předpokládá se monografický přehled o jejich životě i díle a jejich přesahů v hudební kultuře různých stylových epoch. Zejména: C. Monteverdi, G. F. Händel, J. S. Bach, A. Vivaldi, J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven, F. Liszt, F. Schubet, R. Wagner, M. P. Musorgskij, G. Mahler, A. Schönberg, A. Berg, I. Stravinskij, P. Hindemith, D. Šostakovič, O. Messiaen, P. Boulez, J. Cage, K. Penderecki, A. Pärt,

A. Michna, J. D. Zelenka, B. M. Černohorský, J. Mysliveček, P. Vejvanovský, B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich, V. Novák, J. Suk, A. Hába, L. Janáček, B. Martinů, P. Bořkovec, J. Ježek, M. Kabeláč, P. Eben, J. Klusák.

 

B.

1. Periodizace dějin hudby

-možné způsoby periodizování, základní metodologická východiska,

-specifika periodizace H. Riemanna, G. Adlera, Z. Nejedlého, Vl. Helferta, C. Kohoutka)

2. Hudba v antické společnosti Řecka a Říma

-vývojové fáze

-typy hudebních projevů a jejich podoba

-hudební teorie a dochované památky

3. Křestanský jednohlasý liturgický zpěv

-vývojové fáze

-hlavní žánry (zpěv žalmový a nežalmový) a liturgie

-paraliturgický repertoár

-hudebně teoretické souvislosti

4. Světský jednohlasý zpěv ve středověku

-francouzská dvorní lyrika a epika

-paralely v dalších zemích (Německo, Spanělsko, české země)

-typy písňového repertoáru

-nejvýznamnější představitelé

5. Vícehlas 12. – 14. století

-vývojové fáze (epocha Notre Dame, ars antiqua, ars nova, trecento, Anglie)

-hlavní vícehlasé techniky

-charakteristika základních žánrů a forem duchovní a světské hudby

-nejvýznamnější představitelé

6. Nizozemská polyfonie 15. a 16. století

-šest skladatelských generací

-obecné rysy hudební řeči

-charakteristika základních žánrů a forem duchovní a světské hudby

-nejvýznamnější představitelé

7. Specifika vývoje hudby v českých zemích 12. – 16. století

-charakter hudební kultury a specifika prostředí

-rozvíjené žánry a formy

-nejvýznamnější představitelé

8. Nástup doprovázené monodie a zrod opery

-estetické požadavky

-proměna hudební struktury

-instrumentář

-formy

-Florentská camerata

9. Vývoj opery v Itálii v 17. a 18. století (stěžejní díla a jejich charakter, nejvýznamnější skladatelé, specifika daného typu z hlediska návaznosti na předchozí a následující vývojové fáze opery, společenské kontexty)

-Claudio Monteverdi

-Benátská opera

-Neapolská opera

10. Vývoj instrumentální hudby v Itálii v období baroka

-sonáta a její typy

-concerto grosso,

-specifika forem u nejvýznamnějších skladatelů – Corelli, Vivaldi apod.)

11. Francouzská barokní hudba

-opera

-balet

-duchovní a instrumentální hudba

-konkretizace na tvorbě R. Camberta, J. B. Lullyho, F. Couperina, F. Rameaua

12. Vývoj oratoria v Itálii a specifika duchovní hudby v zaalpském prostoru v 17. století

-typy oratoria

-situace v protestantském prostředí,

-skladatelé

-interakce německé hudební tradice s podněty italského baroka

-příprava nástupu J. S. Bacha

13. Slohová syntéza v díle vrcholných skladatelů období baroka

-J. S. Bach

-G. F. Händel

-J. D. Zelenka

14. Raný klasicismus, rozvoj stylu a sonátové formy

-skladatelé v Mannheimu, Vídni a dalších evropských centrech

-proměna estetického ideálu

-instrumentář

-problematika tzv. české hudební emigrace

15. Hudební klasicismus a jeho vývoj v díle J. Haydna, W. A. Mozarta, L. van Beethovena

-stylové posuny oproti ranému klasicismu

-individualizace jejich projevu

-dopad v oblasti symfonické, komorní, operní a duchovní tvorbě

16. Vývoj hudby v českých zemích v 17. a 18. století

-skladatelé

-žánry

-podoba hudební kultury

17. Hudební romantismus

-estetická východiska

-vývoj forem a žánrů

-společenské kontexty

-proměna hudební kultury

-vnitřní periodizace

-odlišnosti v rámci teritoriálního rozvrstvení

18. Hlavní tendence vývoje instrumentální hudby v 19. století

-žánry a formy

-hlavní představitelé

-doložení stěžejních tendencí na nejvýznamnějších dílech apod.

19. Hlavní tendence vývoje vokální hudby v 19. století

-píseň v tvorbě vrcholných skladatelů i měšťanské a lidové kultuře,

-žánry duchovní hudby

20. Hlavní tendence vývoje opery v 19. století

-pokračování „reformní“ linie

-C. M. Weber

-Richard Wagner – periodizace jeho díla, podstata jeho koncepce operního dramatu, charakter jednotlivých děl

-opera v Itálii, Francii a dalších zemích

21. "Národní školy" v 19. století

-společenská i umělecká podstata fenoménu

-umělecké problémy

-hlavní směry a vývojová stádia,

-situace v českých zemích, Rusku, Skandinávii apod. – hlavní představitelé a jejich skladatelský odkaz

22. Vývoj hudební kultury v českých zemích v 1. polovině 19. století

-společenské kontexty

-instituce

-hlavní názorové proudy

-hudební sbírky

-skladatelé

-charakter hudební kultury

23. Vývoj hudební kultury v českých zemích ve 2. polovině 19. století

-pozice Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka jakožto představitelů české moderní hudby

-charakter jejich skladatelského odkazu

-stylová a estetická problematika

24. Hudba přelomu století

-pojmová pole – pozdní romantismus, moderna, estetická východiska

-proces rozpadu tonality

-osobnosti: G. Mahler, R. Strauss, M. Reger, J. Sibelius, H. Pfitzner, C. Debussy, F. Schreker, F. Busoni, A. Skrjabin

-italský futurismus

-ruská avantgarda

25. Neofoklorismus v hudbě

-vysvětlení fenoménu

-postižení rozdílů mezi folklórními tendencemi v 19. století a neofoklorismem 20. století

-tvorba v duchu neofolklorismu (Bartók, Kodály, Enescu, Stravinskij)

26. Expresionismus, atonalita, dodekafonie

-vymezení expresionismu v umění

-atonalita v hudbě 1. poloviny 20. století

-principy dodekafonie

-II. vídeňská škola: osobnosti a dílo, charakteristika jednotlivých tvůrčích období skladatelů A. Schönberga, A. Berg, A. Weberna.

-americká avantgarda 1. poloviny 20. století

27. Neoklasicismus

-tendence k návratům k předromantické hudbě na počátku 20. století

-neoklasicismus v Paříži: 1. estetika Pařížské šestky x 2. neoklasicismus Igora Stravinského.

-neoklasicismus v německé hudbě

-neoklasicismus v sovětské hudbě

27. Česká hudební moderna a avantgarda 1. poloviny 20. století

-J. Suk, V. Novák, O. Ostrčil

-specifické postavení L. Janáčka

-B. Martinů, J. Ježek a další

-estetická východiska, problematika návaznosti na dílo B. Smetany a A. Dvořáka

-vliv hudebního romantismu a směrů 20. století

28. Vývoj evropské hudby po roce 1945

- centra Nové hudby

-tvorba O. Messiaena

- hudební serialismus, témbrová hudba, aleatorika

- umírněný proud

29. Nástup postmoderny

-J. Cage a otevřené umělecké dílo, „music in progress“, „indeterminacy“

-hudební minimalismus v USA

-stylový obrat v dílech K. Pendereckého, K. H. Stockhausena, A. Pärta aj.

-současná situace a východiska

30. Česká hudba po roce 1945

-skladatelé a jejich dílo

-stylové vlivy a inspirace

31. Vývoj teoretické reflexe populární hudby v našem prostředí

- Dorůžka, Poledňák, Kotek a další

- literatura, teorie, přístupy, zahraniční inspirace, frekventovaná témata atp.

32. Definice pojmu "nonartificiální hudba"

- historie pojmu a jeho obsah

- definice a vzájemný vztah pojmů: folklor, tradiční populární hudba, moderní populární hudba, hudba jazzového okruhu

33. Jazz

_- východiska (afroamerický folklor)

- stylová charakteristika

- hlavní osobnosti, stylové proudy, periodizace

34. Rock

- východiska (blues, rhythm and blues, country and western)

- stylová charakteristika

- hlavní osobnosti, stylové proudy, periodizace

 

Základní studijní literatura:

 

BEK, JOSEF: Hudební neoklasicismus, Praha 1982.

BUKOFZER, MANFRED: Hudba v období baroka, Bratislava 1986.

ČERNUŠÁK, GRACIAN: Dějiny evropské hudby, Praha 1964, 1976.

CERNÝ, MIROSLAV K.: Hudba antických kultur, Praha 2006.

DAHLHAUS, CARL: Die Musik des 19. Jahrhunderts. Laaber 1989 (anglický překlad Nineteenth –Century Music, Berkeley-Los Angeles1989).

DANUSER, HERMANN: Die Musik des 20. Jahrhunderts. Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Bd. 7. Laaber 1996.

DIBELIUS, U.: Moderne Musik I 1945-65. München 1991.

DIBELIUS, U.: Moderne Musik II 1965-85. München 1994.

EINSTEIN, ALFRED: Hudba v období romantizmu, Bratislava 1989.

HRČKOVÁ, NAĎA: Dějiny hudby I. Evropský středověk, Praha 2005.

HRČKOVÁ, NAĎA: Dějiny hudby II. Renesance, Praha 2005.

HRČKOVÁ, NAĎA: Dějiny hudby VI., 20. století (1), Bratislava 2006, 20. století (2), Bratislava 2007.

HRČKOVÁ, NAĎA: Dějiny hudby V. Romantismus, Praha 2011.

KAČIC, MILAN: Dějiny hudby III. Baroko, Praha 2009.

KOHOUTEK, CTIRAD: Hudební styly z hlediska skladatele, Praha 1976.

KOLEKTIV AUTORU: Hudba v českých dějinách, Praha 1983, 1988.

KOLEKTIV AUTORU: Dějiny české hudební kultury 1890-1945, 2 sv., Praha 1971, 1982.

KOTEK, JOSEF: Dějiny české populární hudby a zpěvu I, II, Praha 1996

KOUBA, JAN: ABC hudebních slohů, Praha 1988.

MATZNER, ANTONÍN – POLEDŇÁK, IVAN – WASSERBERGER, IGOR: Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby I-II/1, 2, 3, Praha 1983, 1986, 1987, 1990.

MICHELS, ULRICH: Encyklopedický atlas hudby, Praha 1997.

MORGAN, ROBERT P.: Twentieth Century Music. A History of Musical Style in Modern Europe and America, New York-London, W. W. Norton 1992.

POLEDŇÁK, IVAN: Úvod do problematiky hudby jazzového okruhu, Olomouc 2001.

SMOLKA, JAROSLAV: Dějiny hudby, Brno 2001.

TROJAN, JAN: Dějiny opery, Praha 2001.

VYSLOUŽIL, JIŘÍ: Hudobníci 20. storočia, Bratislava 1981.

 

 

Doporučená studijní literatura:

 

ADORNO, THEODOR WIESENGRUND: Philosophie der neuen Musik, Frankfurt/ Main 1958.

BEK, JOSEF: Avantgarda. Ke genezi socialistického realismu v hudbě. Praha 1984.

CROCKER, RICHARD L.: A History of Musical Style. New York 1968.

ČERNÝ, MIROSLAV K.: Nástin vývoje symfonie od počátku do poloviny 20. století, Olomouc 2002.

HAVLÍK, JAROMÍR.: Česká symfonie 1945-1980, Praha 1989.

HELFERT, VLADIMÍR: Tvůrčí rozvoj Bedřicha Smetany, Praha 1924 (reed. 1953).

HELFERT, VLADIMÍR: Česká moderní hudba. Studie o české hudební tvořivosti, Olomouc 1936 (reed.: Vladimír Helfert, Vybrané studie I, Praha 1970).

HELFERT, VLADIMÍR: Periodizace dějin hudby, in: Musikologie 1, 1938; (reed.: Vladimír Helfert, Vybrané studie I, Praha 1970).

JIRÁNEK, JAROSLAV: Eseje o romantismu, Praha 1987.

KOLEKTIV AUTORŮ: Dílo a život Bedřicha Smetany, 5 sv., Praha 1978-1989.

KOPECKÝ, JIŘÍ: Hudba v českých zemích, I., II., Olomouc 2013.

KŘUPKOVÁ, LENKA: Dějiny hudby 20. století, I., II., Olomouc, 2013.

LYKO, PETR: Dějiny hudby 17. a 18. století I, II, Olomouc 2013.

SCHNIERER, MILOSLAV: Svět orchestru 20. století, Brno 1995, Praha 1998, České Budějovice 1999.

ŠTĚDROŇ, MILOŠ: Leoš Janáček a hudba 20. století. Paralely, sondy, dokumenty, Brno 1998.

TYRREL, JOHN: Česká opera, Brno 1992.

VIČAROVÁ, EVA: Úvod do studia dějin starší hudby, Olomouc 2013.

Příslušná hesla v hlavních muzikologických encyklopediích.

 

 

 

Hudební teorie

 

Otázka zahrnuje část skládající se ze základních teoretických disciplín a systematické hudební vědy. Požaduje se bezpečná znalost harmonie, kontrapunktu, hudebních forem, základů instrumentace a četby partitur, a schopnost jejich aplikace při analýze konkrétních hudebních útvarů. Zkouška má podobu verbální analýzy vylosované dvojice notových příkladů, v níž má student prokázat schopnost orientace ve struktuře (povšechně v makrostruktuře a detailněji v mikrostruktuře) analyzovaných děl či úseků a charakteristiky jejich "hudební řeči" resp. stylu. Na analýzu navazuje rozprava o historické a pojmoslovné problematice hudební teorie. Losované skladby jsou uvedeny v následujícím přehledu. Jejich výběr může být každoročně (nejpozději měsíc před konáním zkoušky) upřesňován.

Pro druhou část zkoušky z hudební teorie si studenti zvolí jednu z aktuálně nabízených disciplín systematické hudební vědy, ze které si vylosují jednu otázku.

 

Základní literatura:

 

DE LA MOTTE, DIETHER: Harmonielehre. Kassel: Bärenreither 1976.

FUKAČ, JIŘÍ – HOLUBOVÁ, E.: Analýza. In: Fukač, Jiří a Vysloužil, Jiří, eds. Slovník české hudební kultury. Praha: Supraphon 1997. (Naskenovaný text je zavěšený v systému courseware na Portálu UP.)

HONS, MILOŠ: Hudební analýza a hudební myšlení. Praha: Togga 2010.

JANEČEK, KAREL: Harmonie rozborem. Praha: Supraphon 1982.

JANEČEK, KAREL: Hudební formy. Praha: SNKLHU 1955.

JANEČEK, KAREL: Melodika. Praha: SNKLHU 1956.

JANEČEK, KAREL: Tektonika. Nauka o stavbě skladeb. Praha: Supraphon 1968.

JANEČEK, KAREL: Základy moderní harmonie. Praha: ČSAV 1965.

KOFROŇ, JAROSLAV: Učebnice harmonie. Praha 1981.

PALISCA, CLAUDE (ed.): Norton Anthology of Western Music. Vol. I, II., New York-London, W. W. Norton 1996.

TICHÝ, VLADIMÍR: Harmonicky myslet a slyšet. Praha: Nakladatelství AMU 2011.

TICHÝ, VLADIMÍR: Úvod do studia hudební kinetiky: (k systematice hudebního rytmu, metra a tempa). Praha: Hudební fakulta AMU 2002.

 

Doporučená literatura:

 

ALTMANN, GÜNTER: Musikalische Formenlehre. München: K. G. Sauer 1989.

AMON, REINHARD: Lexikon der Harmonielehre. Wien/München: Doblinger/Metzler 2005.

BLÜML, JAN: Jan. Hudební formy. Olomouc: Univerzita Palackého 2013.

COOK, NICOLAS: A Guide to Musical Analysis. Oxford: Oxford University Press 1994.

DE LA MOTTE, DIETRICH: Musik Formen. Augsburg: Wißner 1999.

DE L MOTTE, DIETRICH: Musikalische Analyse. Kassel: Bärenreiter 1990.

DYKAST, ROMAN: Hudba věku melancholie. Praha: Togga 2005, s. 258-271, resp. od s. 221.

FILIP, MIROSLAV: Súborné dielo 1. Vývinové zákonistoti klasickej harmónie. Bratislava: Národné hudobné centrum 1997.

FUKAČ, JIŘÍ – VYSLOUŽIL, JIŘÍ (eds.): Slovník české hudební kultury. Praha 1997. Heslo: Analýza.

GOLAB, MACIEJ: Chopins harmonik. Chromatik in ihrer Beziehung zur Tonalität. Kölln: Bella Verlag 1995.

GOLDSCHMIDT, HARRY: Methodologie der musikalischen Analyse. In: Beiträge zur Musikwissenschaft 1961, č. 4.

HONS, MILOŠ: Hudební analýza a hudební myšlení. Praha: Togga 2010.

HŮLA, ZDENĚK: Nauka o harmonii. Praha 1960.

JANEČEK, KAREL: Hudební formy. Praha: SNKLHU 1955.

JANEČEK, KAREL: Smetanova tvorba komorní. Praha: Supraphon 1984.

JANEČEK, KAREL: Tektonika. Nauka o stavbě skladeb. Praha: Supraphon 1968.

JIRÁK, K., B.: Nauka o hudebních formách. Praha: Panton 1985.

JIRÁNEK, JAROSLAV: Eseje o romantismu. Praha: Panton 1989.

KOHOUTEK, CTIRAD: Hudební styly z hlediska skladatele. Praha: Panton 1976.

KRESÁNEK, JOZEF: Tektonika. Bratislava: ASCO Art and Science 1994.

KŘUPKOVÁ, LENKA: Ke kompoziční práci Vítězslava Nováka na materiálu komorních děl. In: Studie ze života a díla Vítězslava Nováka. Olomouc: Univerzita Palackého 2006, s. 11-108.

KÜHN, CLEMENS: Analyse lernen. Kassel: Bärenreiter 1999.

KÜHN, CLEMENS: Formenlehre der Musik. Kassel: Bärenreiter 1999.

LEWIN, DAVID: Studies in music with text. New York: Oxford University Press 2006.

MOTTE, DIETHER de la: Musikalische Analyse. Kassel: Bärenreiter 1968.

MODR, ANTONÍN: Harmonie v otázkách a odpovědích. Praha: Panton 1960.

MORAITIS, ANDREAS: Zur Theorie der musikalischen Analyse. Frankfurt am Main: Peter

Rosen, Charles. The romantic generation. Cambridge: Harvard university press 1995.

SABBAGH. PETER: The development of harmony in Scriabins works. Philadelphia: Tower books 2003.

SADIE, S. – TYRRELL, J. (eds.): The New Grove Dictionary of Music and Musicians. Oxford: Oxford University Press 2004. Heslo: Analysis.

SPENCER, PETER – TEMKO, PETER, M.: A Practical Approach to the Study of Form in Music. Waveland Press 1994.

ŠÍN, OTAKAR: Úplná nauka o harmonii na základě melodie a rytmu. Praha 1943.

VOLEK, JAROSLAV: Struktura a osobnosti hudby. Sborník hudebně vědeckých prací. Praha: Panton 1988.

 

 

 

Seznam skladeb pro státní bakalářskou zkoušku

 

1. Seikilova píseň

2. G. de Machaut – Messe de Notre Dame (Agnus dei)

3. C. Monteverdi – Cruda Amarilli (madrigal)

4. T. L. de Victoria – O magum mysterium (motet)

5. H. Purcell – Dido and Aeneas op. 3 (3. akt, 2. scéna, Dido: Thy hand, Belinda/When I am laid in earth)

6. J. S. Bach – Preludium a fuga č. 14, fis moll (Das wohl temerierte Klavier, II. díl)

7. J. Haydn – Smyčcový kvartet op. 33 č. 1 h moll, Hob.III:37 (1. věta)

8. W. A. Mozart – Klavírní koncert A dur (1. věta)

9. W. A. Mozart – Symfonie C dur „Jupiterská“ (4. věta)

10. L. van Beethoven – Symfonie č. 3 Es dur op. 55 „Eroica“ (1. věta)

11. L. van Beethoven – Sonáta pro klavír d moll op. 10, č. 3 (2. věta), Sonáta pro klavír C dur op. 53 „Valdštejnská“ (1. věta)

12. A. Rejcha – Fuga č. 22

13. F. Chopin – Nocturno op. 62, č. 1

14. F. Schubert – Gretchen am Spinnrade

15. H. Berlioz – Fantastická symfonie (5. věta)

16. F. Liszt – Sonáta h moll pro klavír, S. 178

17. R. Wagner – Tristan a Isolda (1. akt, 5. scéna)

18. A. Skrjabin – Désir op. 57, č. 1

19. J. Brahms – Symfonie č. 4 (1. věta)

20. P. Křížkovský – Utonulá

21. B. Smetana – Tábor

22. A. Dvořák – Smyčcový kvartet As dur, op. 105 (1. věta)

23. L. Janáček – Smyčcový kvartet č. 1„Z podnětu Kreutzerovy sonáty L. N. Tolstého“

24. C. Debussy – Tři nocturna (Oblaka)

25. V. Novák – Smyčcový kvartet č. 2 D dur, op. 35 (1. věta)

26. B. Bartók – Smyčcový kvartet č. 5 (3. věta)

27. S. Prokofjev – Symfonie č. 5 B dur (2. věta)

28. A. Webern – Symfonie op. 21 (1. věta)

29. B. Martinů – Otvírání studánek

30. A. Honegger – Symfonie č. 5 „Di tre re“, H 202 (1. věta)

 

 

Povinně volitelné disciplíny systematické hudební vědy

 

Hudební Sociologie

 

1. Vznik a vývoj hudební sociologie, vymezení problémových okruhů a metodologické problémy.

2. Klasikové hudební sociologie (M. Weber, T. W. Adorno, J. H. Mueller, Alphons Silbermann, K. Blaukopf, Christian Kaden).

3. Kritéria empirického hudebně sociologického výzkumu.

4. Česká hudební sociologie. Přehled českých hudebně sociologických výzkumů.

5. Hudebníci evropského středověku v hudebně sociologických konceptech.

6. Měšťanská hudební kultura a instituce koncertu v hudebně sociologických konceptech.

7. Sociologie opery

8. Genderová problematika v hudební sociologii.

9. Hudební průmysl v kapitalistické společnosti

10. Kritika masové hudební kultury.

 

 

Základní literatura:

 

BEK, MIKULÁŠ: Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti, Praha: KLP 2003.

BEK, MIKULÁŠ: Vybrané kapitoly hudební sociologie, Olomouc: Univerzita Palackého 1993.

„Hudební sociologie“, In: Hudební věda I-III, red. V. Lébl, I. Poledňák, PrahA: SPN 1998.

KŘUPKOVÁ, LENKA: Kapitoly z hudební sociologie, Olomouc: Univerzita Palackého 2013.

 

Doporučená literatura:

 

ADORNO, THEODOR, W.: O fetišovém charakteru v hudbě a regresi slyšení, in: Divadlo 1964, č. 1. s. 16–22, č. 2, s. 12–18.

ADORNO, THEODOR, W.: Schéma masové kultury. Praha: Oikoymenh 2009.

BLAUKOPF, KURT: Musik im Wandel der Gesellschaft, Darmstadt: WBG 1996.

DE LA MOTTE-HABER, Helga - NEUHOFF, Hans, red.: Musiksoziologie. Laber: Laber-Verlag 2007.

DISAMN, MIROSLAV: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum 1998.

GÜLKE, PETER: Mönche, Bürger, Minnesinger. Leipzig: Koehler & Amelang 1975.

HEISTER, H. W.: Das Konzert. Teorie einer Kulturform. Wilhelmshaven: Heinrichshofen 1982.

KADEN, CHRISTIAN: Musiksoziologie. Berlin: Neue Musik 1984.

KADEN, CHRISTIAN: Des Lebens wilder Kreis. Musik im Zivilisationsprozeß, Kassel: Bärenreiter 1993.

KADEN, CHRISTIAN: heslo „Musiksoziologie“, MGG (2. vydání, Sachteil sv. 6, s. 1618-1670)

KARBUSICKÝ, VLADIMÍR - KASAN, JAROSLAV: Výzkum současné hudebnosti. Díl 1. Výzkum z roku 1962. Díl 2. Výzkum z roku 1965/66. Praha: Svoboda 1969.

KARBUSICKÝ, VLADIMÍR: Teoretické předpoklady empiricko-sociologického výzkumu hudby. In: Hudební věda 1965, č. 3, s. 372-418.

KOLEKTIV AUTORŮ: Hudba v českých dějinách. Praha: Supraphon 1988.

McCLARY, SUSAN: Feminine Endings: Music, Gender, and Sexuality. Minneapolis: University of Minnesota Press 1991, 2002.

WALTER, MICHAEL: „Die Oper ist ein Irrenhaus“. Sozialgeschichte der Oper im 19. Jahrhundert. Stuttgart – Weimar: J. B. Metzler 1997.

WEBER, MAX: „Objektivita“ sociálněvědního a sociálněpolitického poznání. In: WEBER, M., Metodologie, sociologie a politika, Praha: OIKOYMENH 1998, s. 7-63.

WEBER, MAX: Smysl „hodnotové neutrality“ v sociologických a ekonomických vědách. Tamtéž, s. 64-108

časopis International Review of the Aesthetics and Sociology of Music

 

Hudební psychologie

1. Předmět, metody a mezioborové vazby hudební psychologie

2. Hudba v každodenním životě

3. Situační faktory hudebních preferencí

4. Osobnostní faktory hudebních preferencí

5. Hudebnost: stupně, metody diagnostiky a ontogeneze

6. Hudba a problémové chování

7. Hudba a zdraví, muzikoterapie

8. Dějiny hudební psychologie

9. Hudba a prostředí obchodu, reklama

10. Hudební psychologie a akustika, fyziologie

 

Základní literatura:

 

POLEDŇÁK, IVAN: Stručný slovník hudební psychologie. Editio Supraphon, Praha 1984.

zde především: recepce hudby, poslech hudby, vkus, hudební psychologie, psychologie umění, myšlení, emoce, prožitek, apercepce hudby, tvořivost, nemoc a (hudební) tvorba, hudebnost, percepce, hudební sluchové schopnosti, hudební slyšení, konsonance, interpretace, učení, testování, diagnostika, dovednosti, nadání, muzikoterapie, čas, prostor)

FRANĚK, MAREK: Hudební psychologie. Karolinum, Praha 2005.

 

Doporučená literatura:

 

hesla ze základních muzikologických slovníků a encyklopedií (Slovník české hudební kultury: působení hudby, hudební slyšení, psychologie umění, psychologie hudby, Grove, MGG)

TĚPLOV, B. M.: Psychologie hudebních schopností. SHV, Praha 1965.

SEDLÁK, F.: Hudební vývoj dítěte. Editio Supraphon, Praha 1974.

VYGOTSKIJ, L. S.: Psychologie umění. Praha 1981.

POLEDŇÁK, IVAN: Hudební psychologie. In: Hudební věda II, SPN, Praha 1988.

SEDLÁK, F.: Psychologie hudebních schopností a dovedností. Editio Supraphon, Praha 1989.

SEDLÁK, F.: Základy hudební psychologie. SPN, Praha 1990.

HOLAS, M.: Psychologie hudby v profesionální hudební výchově. HAMU, Praha 1993.

HOLAS, M.: Hudební nadání aneb Otázky hudebně psychologické diagnostiky. HAMU, Praha 1994.

KRBAŤA, P.: Psychológia hudby (nielen) pre hudobníkov. Matúš, Prešov 1994.

KULKA, J.: Psychologie umění. SPN, Praha 1990.

LINKA, A.: Kapitoly z muzikoterapie. Gloria 1997.

DRÁBEK, V.: Stručný průvodce hudební psychologií. Pedagogická fakulta UK, Praha 2004.

POLEDŇÁK, IVAN: Hudebně pedagogické invence. Výbor ze studií a statí k hudební pedagogice a výchově. Pedagogická fakulta UK, Praha 2005.

LUSKA, J.: Vývoj sluchu pro harmonii v ontogenezi. Univerzita Palackého, Olomouc 2006.

VÁLKOVÁ, L. – VYSKOČILOVÁ, E.: Hlas individuality. Psychosomatické pojetí hlasové výchovy. DAMU, Praha 2007.

KANTOR, J. – LIPSKÝ, M. – WEBER, J. a kolektiv: Základy muzikoterapie. Grada, Praha 2009.

HELMOLTZ, H.: Die Lehre von den Tonempfindungen als physiologische Grundlage für die Theorie der Musik. Brunswick, 1863, 6/1913/R; Eng. trans., 2/1885/R as On the Sensations of Tone.

STUMPF, C.: Tonpsychologie. Leipzig, 1883–90/R.

RÉVÉSZ, G.: Zur Grundlegung der Tonpsychologie. Leipzig 1913.

RÉVÉSZ, G.: Erwin Nyiregyházy: psychologische Analyse eines musikalisch hervorragenden Kindes. Leipzig 1916; Eng. trans., 1925/R as The Psychology of a Musical Prodigy.

SEASHORE, C., E.: The Psychology of Musical Talent. Boston 1919.

SEASHORE, C., E.: Seashore Measures of Musical Talents. New York 1919, 2/1939 with D. Lewis and J.G. Saetveit, 3/1960.

KURTH, E.: Musikpsychologie. Berne 1931/R, 2/1947.

SEASHORE, C., E.: The Psychology of Music. New York 1938/R.

RÉVÉSZ, G.: Einführung in die Musikpsychologie. Berne 1946; Eng. trans., 1953/R.

MEYER, L., B.: Emotion and Meaning in Music. Chicago 1956/R.

FRANCES, R.: La perception de la musique. Paris 1958, 2/1972; Eng. trans., 1988.

FARNSWORTH, P., R.: The Social Psychology of Music. New York 1958, 2/1969.

WELLEK, A.: Musikpsychologie und Musikästhetik: Grundriss der Systematischen Musikwissenschaft. Frankfurt 1963.

BENTLEY, A.: Musical Ability in Children and its Measurement. London 1966.

SHUTER-DYSON, R.: The Psychology of Musical Ability. London 1968, rev. 2/1981 with C. Gabriel.

FRAISSE, P.: Psychologie du rythme. Paris 1974.

DEUTSCH, D., Ed.: The Psychology of Music. New York 1982, 2/1999.

MONAHAN, C., B. And CARTERETTE, E.: ‘Pitch and Duration as Determinants of Musical Space’, Music Perception, iii/1 1985, 1–32.

CLARKE, E., F. and KRUMHANSL, C., L.: ‘Perceiving Musical Time’, Music Perception, vii (1989–90), 213-51

SLOBODA, J., A.: ‘Empirical Studies of Emotional Response to Music’, Cognitive Bases of Musical Communication, ed. M. Reiss-Jones and S. Holleran. Washington DC 1992.

DELIEGE, I. and SLOBODA, J., A., eds.: Musical Beginnings: Origins and Development of Musical Competence. Oxford 1996.

KEMP, A., E.: The Musical Temperament: Psychology and Personality of Musicians. Oxford 1996.

DELIEGE, I. and SLOBODA, J., A., eds.: Perception and Cognition of Music. Hove 1997.

HAJDA, J., M. and others: ‘Methodological Issues in Timbre Research’, Perception and Cognition of Music, ed. I. Deliège and J. Sloboda. 253-306, Hove 1997.

MOTTE-HABER, Helga de la, RÖTTER, GÜNTHER, eds.: Musikpsychologie. Laaber 2005.

cizojazyčné specializované časopisy: zejména Psychology of Music, Music Perception, Journal of Cognitive Neuroscience, Journal of Neuroscience, Journal of Music Therapy

 

Organologie

 

Požaduje se spolehlivá orientace v metodologických otázkách disciplíny, vývojové problematice hudebních nástrojů, jejich systematizaci a všech aspektech organologického obrazu hudebního nástroje.

 

1) Vývoj a vymezení disciplíny, metodologické aspekty organologie,

2) Vývoj české organologie – osobnosti, koncepce, vědecké počiny, díla

3) Reflexe hudebních nástrojů před zrodem organologie jako vědecké disciplíny

4) Problematika definice hudebního nástroje

5) Systematizace hudebních nástrojů

6) Vývoj evropského instrumentáře od středověku do současnosti - chordofony

7) Vývoj evropského instrumentáře od středověku do současnosti - aerofony

8) Vývoj evropského instrumentáře od středověku do současnosti - membranofony

9) Vývoj evropského instrumentáře od středověku do současnosti - idiofony

10) Dokumentace hudebních nástrojů, problematika památkové péče ve vztahu k hudebním nástrojům

 

Základní literatura:

 

KURFÜRST, P.: Hudební nástroje. Praha 2002.

ELSCHEK, O.: Hudobná veda súčasnosti. Bratislava 1984 (kap. 2.2 Organológia, str. 85-103).

 

Doporučená literatura:

 

SACHS, C.: The history of musical instruments. New York 1940.

HUTTER, J.: Hudební nástroje. Praha 1945.

IRMANN, K. a kol.: Stavba hudebních nástrojů. Praha 1968.

SACHS, C.: Handbuch der Musikinstrumentenkunde. Leipzig 1920.

BUCHNER, A.: Hudební nástroje od pravěku k dnešku, Praha 1956.

BUCHNER, A.: Hudební nástroje národů, Praha 1969.

MODR, A.: Hudební nástroje, Praha 1945.

GUŠTAR, M.: Elektrofony, Praha 2007.

 

Estetika a obecná teorie umění

 

1. Estetika a teorie umění ve starověku

2. Estetika a teorie umění ve středověku

3. Teorie umění a krásy v renesanci

4. Estetika a teorie umění v 17. a 18. století

5. Estetika 19. století

6. Estetika první poloviny 20. století

7. Postmoderní estetika a nové trendy oboru

8. Estetika jako disciplína

9. Umění v síti funkcí

10. Sémiotika

 

Základní literatura

Gilbertová, Katharine E. H., Kuhn, Helmut. Dějiny estetiky. Praha: SNKLU, 1969.

Ptáčková, Brigita - Stibral, Karel. Estetika na dlani. Olomouc: Rubico, 2002.

Stratilková, Martina. Estetika a obecná teorie umění I: Teorie. Olomouc: VUP, 2013.

Stratilková, Martina. Estetika a obecná teorie umění II: Dějiny. Olomouc: VUP, 2013.

 

Doporučená literatura

Davies, Stephen, ed. et al. A companion to aesthetics. Chichester: Wiley-Blackwell, 20092.

Eco, Umberto. Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo, 2006.

Eco, Umberto. Autor a jeho interpreti. In: Eco, U. Mysl a smysl. Břeclav: Moraviapress, 2000, s. 149-165.

Fiske, John. Reading the Popular. London, 1997, s. 2-12.

Henckmann, Wolfhart - Lotter, Konrad (1995). Estetický slovník. Praha: Svoboda.

Kivy, Peter (ed.). The Blackwell guide to aesthetics. Malden, MA: Blackwell Pub., 2004.

Murphy, Robert F. Úvod do kulturní a sociální antropologie. Praha: SLON, 2004.

Prokop, Dušan a Jůzl, Miloš. Úvod do estetiky. Praha: Panorama, 1989.

Schönberg, Arnold. Styl a idea. Praha: Arbor Vitae, 2004.

Soukup, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2000.

Souriau, Étienne. Encyklopedie estetiky. Praha: Victoria Publishing, 1994.

Tatarkiewicz, Wladyslaw. Dejiny estetiky I, II, III. Bratislava: Tatran, 1985-1991.

Volek, Jaroslav. Základy obecné teorie umění. Praha: SPN, 1968.

Volek, Jaroslav. Kapitoly z dějin estetiky. Praha: Panton, 1969.

Zuska, Vlastimil. Estetika. Úvod do současnosti tradiční disciplíny. Praha: Triton, 2001.

 

 

 

 

Požadavky vstupují v platnost v únoru 2014

Vedoucí katedry muzikologie FF UP: Doc. PhDr. Lenka Křupková, Ph.D., 22. 1. 2014

 

Kurz zpracování zvuku na PCMusic OlomoucmusicologicaolomucensiapopkonferenceFB KMUpruvodce pro 1. rocnikyStuduj muzikologiiStuduj uměnověduStudijní oboryStuduj na UPŽurnál online
Aktualizováno: 16. 2. 16, vytvořeno: 18. 4. 12,

Přihlásit

Pro přihlášení na web zadejte svoje uživatelské jméno a heslo: